Klíč drží Washington a Moskva

Podle analýzy amerického časopisu Foreign Policy se ruská taktika na Donbasu opírá o drtivou palebnou sílu. Denně dopadne na ukrajinské pozice až 70 tisíc nábojů. Kyjev kontruje desetkrát menším počtem. Rusové také uskuteční nad Ukrajinou každý den až 300 bojových letů, ukrajinské letectvo tři až pět.

Ukrajinci tak volají po další vojenské pomoci. Poradce prezidenta Zelenského Podoljak uvedl, že potřebují tisíc 155 mm houfnic, 300 vícenásobných odpalovacích raketových systémů, dva tisíce obrněných vozidel a tisíc dronů.

Jenže změní to situaci na bojišti, když zde máme směsici moderních i zastaralých zbraní, jak západní, tak sovětské provenience? Řada systémů vyžaduje speciální výcvik, údržbu a munici různých ráží, nefunguje logistika.

Západ poslal na Ukrajinu zbraně za 14 miliard dolarů, celkově to má být 27 miliard (sedminásobek ročního ukrajinského vojenského rozpočtu). Zásoby zbraní se nicméně tenčí. Expert britského think-tanku RUSI Alex Vershinin např. vykalkuloval, že roční americká produkce dělostřeleckých granátů by byla vyčerpána přibližně za dva měsíce, pokud by se střílelo tempem, jakým Rusko ostřeluje ukrajinské pozice.

Ukrajina ale potřebuje i finanční pomoc. Na rekonstrukci země počítá EU s částkou 750 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že každý měsíc bude země potřebovat finanční injekci 5 miliard dolarů, aby se stát vůbec udržel v chodu.

Nemusí to být bez problémů. Podle Davida Ignatiuse z Washington Post se začíná na Západě objevovat politická únava z války. Do popředí pozornosti se místo Ukrajiny dostávají obavy z rostoucích cen paliv a energií a jejich dostatku. Voliči už kladou otázky, proč se místo na domácí problémy vydávají peníze na vedení konfliktu na východě Evropy.

Existuje riziko, že těžká zima s nedostatkem plynu v Evropě rozvrátí "ukrajinský týl", což by v konečném důsledku ještě více zkomplikovalo postavení Ukrajiny a její šanci na alespoň elementární rekonstrukci.

Před téměř dvěma měsíci, 19. května, maják liberální Ameriky list New York Times napsal v redakčním článku, že rozhodující vojenské vítězství Ukrajiny nad Ruskem, při kterém Ukrajina získá zpět celé území, které Rusko zabralo od roku 2014 není reálným cílem. USA a NATO, které jsou již do války vojensky a ekonomicky hluboce zapojeny by mohla nerealistická očekávání zatáhnout ještě hlouběji do nákladné a vleklé války.

Jádro pudla zřejmě vystihl světoznámý americký politolog John Mearsheimer, když koncem června v časopisu The National Interest napsal, že Rusko a USA jsou hluboce odhodlány ve válce na Ukrajině vyhrát. Je tak nemožné dát dohromady dohodu, kde by vyhrály obě strany.

Ukrajincům se takový veskrze reálpolitický pohled líbit nemůže. Možná se ovšem bez nějaké dohody, podobné té, která byla uzavřena před šedesáti lety kvůli karibské raketové krizi, nevyhneme. V sázce je nejen evropská a globální bezpečnost, stabilita globální ekonomiky, ale koneckonců i celého Západu. Jenže zatím oficiálně na dohled není.

Miloš Balabán, Právo