Konec války o Gazu je zatím v nedohlednu
Osm měsíců po brutálním teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, který byl spouštěčem války o Gazu se koncem května objevila naděje na její ukončení návrhem komplexní třífázové dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem za níž stály Spojené státy. Zahrnovala přerušení bojů, propuštění izraelských rukojmích, návrat obyvatel Gazy do jejich domovů a její obnovu a též jednání mezi Izraelem a Hamásem o ukončení bojů.
Může ale k němu dojít? Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na tom, že židovský stát je ochoten jednat jen o dočasných pauzách v bojích, dokud nebude Hamás v Pásmu Gazy zcela vojensky poražen. Vůdce Hamásu Ismáil Haníja naopak požaduje, aby součástí jakéhokoliv plánu na příměří bylo trvalé ukončení války a stažení izraelských sil.
Netanjahu musí vycházet vstříc krajně pravicovým stranám, které ho drží u moci. Jejich předsedové, ministr financí Smotrič a ministr národní bezpečnosti Ben-Gvir, se shodují v tom, že pokud nebude zničen Hamás jedná se o vítězství terorismu a pohrozili, že souhlas s dohodou povede k opuštění vlády.
Vážné vnitropolitické neshody dokládá i rezignace Bennyho Gance, středového politika a generála ve výslužbě z válečného kabinetu kvůli tomu, že premiér nepředložil strategický plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. Ganc vyzval i k uspořádání parlamentních voleb. Na druhou stranu odchod Gance, považovaného za "brzdu" Netanjahua otevírá možnost, že v Izraeli vzroste vliv krajně pravicových jestřábů.
Velmi těžkou hlavu má z dění kolem konfliktu americký prezident Joe Biden. Svědčí o tom jeho vyjádření v rozhovoru pro časopis Time. Netanjahua obvinil, že záměrně protahuje válku kvůli vlastnímu politickému přežití. Biden přitom dobře ví, že kvůli strategii Izraele ve válce ztrácí přízeň v muslimských komunitách v některých amerických státech, které mají klíčový vliv na výsledek prezidentských voleb. Na Blízký východ proto opět zamířil ministr zahraničí Antony Blinken, aby se pokusil dohodu mezi Izraelem a Hamásem prosadit.
Mezitím ale začíná přituhovat na izraelsko-libanonské hranici, přes kterou zesílily vzájemné raketové údery mezi hnutím Hizballáh podporovaného Íránem a izraelskou armádou. Izrael dokonce pohrozil rozsáhlým útokem na Libanon, pokud Hizballáh svoje útoky nezastaví. O vážnosti situace vypovídá fakt, že minulou středu navštívil Netanjahu město Kirjat Šimona poblíž libanonských hranic.
Rozšíření konfliktu o Libanon může potenciálně vést k širší blízkovýchodní válce s přímým angažmá USA. To by přineslo i velký problém pro Evropu, která má nyní jako prioritu vojenskou pomoc Ukrajině čelící Rusku. Stále se tak pohybujeme na nebezpečné válečné hraně.
Miloš Balabán, Právo