Konec začarovaného kruhu násilí v Gaze je v nedohlednu

Po devatenácti měsících války o Gazu, jejímž spouštěčem se brutální stal teroristický útok palestinského Hamásu na Izrael 7. října 2023, není vidět její konec. Zhasla naděje, že poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem vyústí v nějaké mírové řešení. Nová izraelská ofenzíva má za cíl "převzít nad Gazou kontrolu". Izraelci se mají smířit s její okupací.

Jenže operace spojená s blokováním humanitární pomoci vystavuje riziku hladomoru dva miliony lidí, přičemž už teď je počet obětí neúnosný. Britský týdeník The Economist na základě analýzy údajů z ministerstva zdravotnictví v Gaze, onlinového průzkumu a nekrologů na sociálních sítích došel k závěru, že v Gaze v průběhu válečných operací zemřelo 77-109 tisíc obyvatel, až pět procent předválečné populace. I přesto, že v počtech obětí mohou být neúměrně zastoupeni mladí bojovníci Hamásu, mezi mrtvými je velký počet žen a dětí. Obnovení válečné operace může být i rozsudkem smrti nad zbývajícími izraelskými rukojmími drženými v Gaze Hamásem.

Izraelská strategie v Gaze vyvolává odpor i v izraelské společnosti. Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert, prohlásil, že to, co Izrael v současné době v Gaze dělá se velmi blíží válečnému zločinu.

Ostře zareagovaly Británie, Francie a Kanada, důležití izraelští spojenci. Postup Izraele byl označen za neúnosný, na stole je i hrozba sankcí. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot varoval, že by Evropská unie mohla přehodnotit svou dohodu o přidružení s Izraelem, včetně zón volného obchodu. Zdá se ale, že je kladen větší důraz na humanitární aspekt probíhající tragédie než na politické řešení konfliktu, které je zapeklitější. Reakce zmíněných tří zemí může být diktována i obavami z negativní reakce jejich silných muslimských menšin na dění v Gaze.

A jaký je postoj Spojených států? Prezident Donald Trump se během své nedávné cesty na Blízký východ o Gaze jen sotva zmínil, přesto dva signály do Izraele vyslal: Tel Aviv na cestě minul a jeho viceprezident J.D. Vance plánovanou návštěvu země zrušil. Pro Trumpa je politika Netanjahua komplikací, neboť může narušovat dohodnutý velký byznys s jeho arabskými partnery v Saudské Arábii, Emirátech a Kataru. Jenže Netanjahu, zdá se, hraje vabank. Přiznal, že aby si udržel americkou podporu, jen minimálně ustoupil ze své tvrdé politiky v Gaze rozhodnutím o částečném zrušení blokády. Bude to Bílému domu stačit?

Středeční vražda dvou mladých izraelských diplomatů ve Washingtonu propalestinským aktivistou, který to "udělal pro Gazu", ovšem Palestincům nepomůže. Jen přiživuje začarovaný kruh násilí, jehož konec je v nedohlednu. Konflikt se zároveň vymyká kontrole, na což může Evropa hledět s obavami.  

Miloš Balabán, Právo