Konflikt Izraele s Íránem svědčí Rusku

Summitu ekonomicky nejsilnějších zemí Západu G7, který začal v kanadské Albertě v neděli, měla dominovat válka Ruska proti Ukrajině a celní válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti obchodním partnerům. Místo toho se konkláve západních lídrů musela hlavně věnovat eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem.

Trump kvůli tomu summit předčasně opustil, předtím ale ještě podepsal výzvu lídrů G7 k "širší deeskalaci nepřátelských akcí na Blízkém východě."

Co zatím vidíme po pěti dnech konfliktu? Izraelský premiér Benjamin Netanjahu hraje vysokou hru. Chce zničit íránský jaderný program, výrazně oslabit protivzdušnou obranu Íránu a jeho schopnost útočit na Izrael balistickými raketami. Cílí i na svržení íránského režimu. Došlo už k fyzické likvidaci řady předních armádních činitelů, a dokonce se nevylučuje ani možnost zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Chamenejího. To ale Íránce spíš spojuje v odporu vůči Izraeli.

Soupeřící strany si zatím uštědřují raketové údery. Izrael má převahu v letectvu a raketových silách, porazit Írán pouze ze vzduchu se nicméně těžko podaří.

Írán i přes svoji slabší pozici prokázal že dokáže svými raketami částečně překonat silnou izraelskou protivzdušnou obranu a zasáhnout i citlivé cíle na území země. Izrael též podle západních médií nedisponuje zbraněmi, které by byly schopny zlikvidovat íránská jaderná zařízení umístěná hluboko v podzemí.

K dosažení maximálního cíle – svržení režimu - by vedla cesta jedině pozemní operaci. Nezdá se ovšem, že by byla reálná, a to i s hypotetickou americkou podporou. Američané totiž velmi dobře ví, jak narazili s invazí do Iráku před 22 lety.

A Izraelci doteď nejsou schopni i přes drtivou převahu porazit pozemní operací Hamás v Gaze. A dokonce je stále ohrožují jemenští Húsiové, kteří občas vyšlou na Izrael i raketu.

Přetvořit Blízký východ v izraelském zájmu pouze vojenskými prostředky je mimo realitu. Nelze ignorovat vážné politické posuny. Profesor Univerzity Johnse Hopkinse Vali Nasr napsal ve Foreign Affairs, že dvacet měsíců po začátku války v Gaze se Teherán jeví jako menší hrozba pro arabský svět, kdežto v případě Izraele je to naopak.

A v geopolitických silokřivkách Blízkého východu se navíc ukazuje, že veškerá síla v "zadržování" konfliktu spočívá na USA – hlavním spojenci Izraele, a na Rusku a Číně – spojencích Íránu. Trumpovo vyjádření, že je otevřený tomu, aby se Putin stal zprostředkovatelem mezi íránskou a izraelskou stranou o lecčems vypovídá.

Trump chce donutit Írán k uzavření nové jaderné dohody a k tomu se Rusko může hodit.

Moskva ovšem zatím paradoxně na konfliktu vydělává kvůli prudkému nárůstu cen ropy. Složitá blízkovýchodní partie pokračuje.    

Miloš Balabán, Právo