Kongres rozhodl v kritické chvíli

Po několika měsících odkladů Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila v sobotu balík vojenské pomoci Ukrajině za více než 60 miliard dolarů. Odehrálo se to na pozadí velmi špatných zpráv z Ukrajiny.

Ředitel CIA William Burns minulý týden otevřeně přiznal, že Ukrajina může koncem roku prohrát válku s Ruskem. Situace na frontě se stává kritickou. Portál Politico uvedl, že Ukrajincům chybí dělostřelecká munice, převaha Rusů v palbě dělostřelectva je 10:1. A v zemi nebezpečně chybí něco, co je ještě horší než nedostatek munice: bojový duch nutný k vítězství. Morálka mezi vojáky je ponurá, rozdrcená neúnavným ruským bombardováním, nedostatkem zbraní a ztrátami na bojišti. Navíc se prohlubuje neochota mladých mužů bojovat, vyhýbají se službě v armádě, a to i útěkem za hranice.

Dění ve Washingtonu tak muselo být až do soboty pro Ukrajince a jejich politické vedení frustrující. Blokování další americké pomoci v Kongresu republikány,podporovateli Donalda Trumpa, bylo diktováno hlavně vnitropolitickými důvody: oslabit prezidenta Joea Bidena v předvolebním klání a klást do popředí domácí americké zájmy před z jejich pohledu neproduktivní angažovaností ve vzdálené části světa. Nejednalo se jen o upřednostnění ochrany americké jižní hranice před pomocí Ukrajině. Senátor James Vance také prohlásil, že "můžeme a musíme obnovit naši průmyslovou základnu, aniž bychom její produkty posílali do cizích konfliktních zón."

Nakonec ale ještě převážil zájem o udržení amerického geopolitického vlivu. Rizika případného odmítnutí pomoci Ukrajině byla příliš vysoká. Bez americké pomoci by mohlo dojít k dalšímu podlomení ukrajinské ochoty bojovat, hrozilo opakování "afghánského scénáře". A částečně podlomená důvěra spojenců v USA se mohla ještě prohloubit. Následky takové politiky by pak mohl nést i Donald Trump jako možný příští prezident.

Ten zřejmě právě pro to ve vztahu k Ukrajině otočil a před hlasováním ve Sněmovně reprezentantů uvedl, že přežití Ukrajiny v současné válce je důležité jak pro Evropu, tak i pro Spojené státy. Neodpustil si přesto poznámku, že pro Evropu je to mnohem důležitější. Důležitý je ještě jeden detail: Trumpa mohl ovlivnit i polský prezident Andrzej Duda, který s ním v New Yorku 17. dubna neformálně povečeřel.

V každém případě dodávky amerických zbraní a munice mohou teď Ukrajincům v kritických chvílích pomoci. Je třeba si ovšem všimnout i výroku předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona o tom, že nová pomoc musí být monitorována, aby bylo zajištěno, že je vynakládána moudře s tím, že Ukrajina musí najít strategii konce války.

Tuto strategii nemůže nicméně hledat jen Ukrajina ale určitě i USA s Evropou.

Miloš Balabán, Právo