Krev, pot a slzy

První tři roky druhé dekády století vstoupí do historie velmi silně a velmi smutně. Pandemií, která ochromila svět a invazí Ruska na Ukrajinu. Bleskově se hroutí světový řád vzniklý na troskách studené války.

Naděje, že svět bude po ní lepší vzal za své přepadením Kuvajtu Saddámem Husajnem už v srpnu 1990. Pak následovalo mnoho krizí a válek. Jugoslávie, 11. září 2001, Afghánistán, Irák, Libye, Gruzie a Ukrajina 2014. Západ i svět měl ekonomicky namále před čtrnácti lety velkou ekonomickou krizí.

Byly to nicméně krize, které globální systém úplně nerozložily. Posledních pár let už bylo vidět, že se nevyhneme vážnějším konfliktům. Vyjevovaly se kontury obnoveného velmocenského soupeření mezi USA, Čínou a Ruskem. Rostlo vojenské napětí, sankce se stále více stávaly zbraní, obnovil se boj ideologií, i když se vše odehrávalo v rámci kapitalistické globalizace.

Pro Západ a USA především je stále těžší čelit vzestupu Číny a modelům kapitalismu, které nefandí demokracii. I proto, že liberální demokracie se ocitla v krizi, zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je jejím symbolem.

Začalo se mluvit o Thukydidově pasti do které mohou spadnout Spojené státy a Čína, což by znamenalo i možnost vypuknutí globální války.

Válka nakonec vypukla opět v Evropě. Rusko se rozhodlo překročit Rubikon a úderem na Ukrajinu prosadit násilím své zájmy. Válka se vede na dvou hlavních frontách: vojenské na Ukrajině a ekonomické. Rozsáhlé sankce těžce postihnou globální ekonomiku. Destabilizující účinky konfliktu mohou zasáhnout nejen Evropu, ale i střední Asii a Tichomoří.

Známý americký historik Robert Kagan jehož manželkou je náměstkyně amerického ministra zahraničí Viktorie Nulandová ve Washington Post takto narýsoval budoucí podobu světa: obnovení ruské vojenské moci v Evropě a oslabení vlivu USA. V návaznosti na čínské úspěchy ve východní Asii a západní části Tichého oceánu to přinese konec současného řádu. Strategický výhled Národní zpravodajské rady USA z minulého roku prognózuje i další éru konfliktů.

Směřujeme ke vzniku dvou soupeřících bloků: západního pod vedením USA a eurasijského s Čínou a Ruskem, v němž bude mít Čína navrch. Stavebním kamenem nového světového řádu mohou být oddělené finanční systémy.

Evropa se promění v pevnost. Začátek nové studené války bude krušný. Experti očekávají raketový růst cen energií, u plynu o stovky procent. Ekonomika, která se ještě nevzpamatovala z pandemie utrpí těžkou ránu, sociální stát bude osekán, více se bude zbrojit, Bezpečnost se stane nejdůležitější komoditou, bude třeba začít řešit páté kolony nejen islamistů v Evropě.

Politikům nezbude než oznámit občanům, že je čekají "krev, pot a slzy", což může vyvolat i nemalé napětí. Hledání nové globální rovnováhy nebude jednoduché, může hrozit i další válka. Protikladů a animozit je na ní dost. Poválečná éra relativní stability je po téměř osmdesáti letech pryč.

Miloš Balabán, Právo