Kritický moment války na Ukrajině

Ruská agrese proti Ukrajině vstupuje do další fáze. Situace se odlišuje od jara 2023, kdy panovala velká očekávání od ukrajinské protiofenzívy, která měla vést k návratu Ruskem okupovaných území pod ukrajinskou kontrolu. Po jejím ztroskotání se teď musí bránit Ukrajinci, klíčovým úkolem je budování obranných linií. Mluví se o třech v délce dva tisíce kilometrů.

Ruské jednotky nepodnikají frontální útok nýbrž dílčí ataky na jihu a východu a zjevně mají v úmyslu do léta dobýt Luhanskou, Doněckou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast. Boje nepřipomínají zamrzlý konflikt, v němž ani jedna strana nemůže získat rozhodující převahu. Naopak se na frontě vedou zuřivé boje s hrozbou zatlačení ukrajinských sil.

Portál Politico přinesl varování vysoce postavených ukrajinských důstojníků, kteří sloužili pod bývalým velitelem ukrajinských ozbrojených sil, generálem Zalužným, před zhroucením ukrajinské obrany na frontě všude tam, kam Rusko nasměruje ofenzívu. A prezident Volodymyr Zelenskyj požádal západní země o okamžitou vojenskou pomoc, neboť bez ní se Ukrajina nemusí ubránit.

Britský The Times zveřejnil i scénář, ve kterém se Rusům podaří prorazit ukrajinskou obranu na jihu a východě a dostat se v létě k branám Kyjeva. Závěr z něj byl varovný: události nutí Washington, Paříž, Brusel a Londýn sestavit plány na katastrofický kolaps ukrajinských sil zbavených potřebných zbraní a munice.

Západ si v této kritické situaci vede rozpačitě. Balík americké vojenské pomoci Ukrajině v objemu 60 miliard dolarů je stále blokován spojenci Donalda Trumpa v Kongresu. Němci mají červenou linii s posíláním zbraní, jak ukázala stopka na dodávky střel Taurus. Dodání letounů F-16 nabralo zpoždění, v létě jich má být nasazeno dvanáct, což ale situaci na frontě ovlivní jen málo.

Klíčové jsou dodávky dělostřelecké munice, Ukrajina jí potřebuje 200 tisíc kusů měsíčně. Českou iniciativu na nákup až milionu kusů ze zemí mimo EU sice podpořilo 20 spojenců, nicméně dosáhnout tohoto cíle asi není jednoduché dosáhnout. Zatím se uvádí, že 300 tisíc kusů doputuje na Ukrajinu do června, ministr zahraničí Jan Lipavský teď avizuje, že na nákup je potřeba víc peněz než 1,5 miliardy dolarů, rakouský ministr obrany Hanno Pevkur uvádí tři miliardy eur.

Zároveň přichází zajímavý signál od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. V rozhovoru pro francouzskou televizi LCI uvedl, že se Kyjev musí sám rozhodnout ohledně možného příměří na Ukrajině a kategoricky nevyloučil ani americko-ruské jednání na nejvyšší úrovni s tím, že záleží na konkrétní politice Moskvy. Může se snad jednat o náznak diplomatického posunu k řešení války před červnovým summitem NATO ve Washingtonu? 

Miloš Balabán, Právo