Kytice a pasti pro ministryni

Andrej Babiš v sobotním Právu jako jeden z příkladů, co nová vláda nebude schopna splnit uvedl výši rozpočtu na obranu. Pokud ministryně obrany Jana Černochová dokáže, že v roce 2025 bude Česko vydávat dvě procenta HDP, tj. 150 miliard korun tak se jí pokloní a koupí obrovskou kytici.

Uvidíme, jak to dopadne. Ministryně už asi musí dnes tušit, že dosažení dvouprocentního cíle, který má být dokonce fixován zákonem bude hodně komplikované. Vyplývá to i z porovnání deklarovaných ambicí ve vládním prohlášení a rozpočtové reality: míjí se to o nižší stovky miliard. Některé rozpočtové priority jako je transformace české ekonomiky, digitalizace, věda, výzkum budou mít asi přednost. Takže se dá v lepším případě očekávat pomalejší navyšování obranného rozpočtu než roční, přibližně dvacetimiliardové skoky. Ty by v situaci, kdy bude potřeba horko těžko zachovat sociální smír nemusely dělat dobrotu.

Ostatně stačí pohled na tolik sledovanou zakázku na nová bojová vozidla pěchoty. Sama ministryně připustila, že je to pro ni velký bolehlav. Tendr je po loňském zastavení znovu na startovní čáře s vyhlídkou, že původně kalkulovaná cena 53 miliard korun bude podstatně vyšší. Kvalifikované odhady hovoří dnes už o 70 miliardách. Není divu, že ministryně chce problém řešit na právní a expertní úrovni, což zabere jistě čas.

Přesto bude třeba hledat cesty, jak posilovat armádu, zvyšovat její připravenost a bojeschopnost i ve složitějších rozpočtových podmínkách. Nelze se ale přitom vyhnout i některým nepříjemným otázkám. Ta nejpodstatnější je, do jaké míry došlo ke změnám bojové hodnoty armády za 12 let od ekonomické krize při zdvojnásobení velikosti rozpočtu na obranu. Není v této souvislosti na místě udělat komplexní audit dosavadního čerpání obranného rozpočtu?

Tim by se mohly identifikovat "strategické pasti" v řízení a hospodaření resortu. Asi není příliš normální požadovat navyšování rozpočtu a zároveň nespotřebovávat alokované zdroje - minulý rok to bylo 2,5 miliardy korun. Za ministra Stropnického to bylo dokonce miliard pět ale řešilo se to "kreativně" předplácením pronájmu Gripenů. Prosazení zákona o investičním fondu pro obranu tak může být řešením. jak se vyhnout vracení peněz a rozpočtovým manévrům.

Nejpodstatnější je ovšem dosažení systémové změny řízení resortu. To může zajistit, aby se více vnímala provázanost mezi fungováním a akceschopností řídících stupňů, které by měly připravovat analyticky podložené koncepční dokumenty, akvizicemi a personální politikou, včetně náborů do armády. Není s tím ale v rozporu současná nadměrná byrokratizace resortu? Ministerstvo má dnes osm náměstků ministra, rychle roste i počet generálů.

Pružnější a efektivnější řízení je přitom jedním z hlavních předpokladů, jak nacházet alternativy k dosavadním plánům, které mohou narazit na rozpočtové bariéry. V případě vyzbrojování se může třeba jednat i o větší využití potenciálu domácího obranného průmyslu. V nejisté bezpečnostní budoucnosti se nám zrovna toto může velmi hodit.

Miloš Balabán, Právo