Limity protiofenzívy a tíha rozhodování

Prezident Petr Pavel před měsícem řekl, že okno příležitostí pro Ukrajinu s protiofenzívou proti Rusku se do konce roku uzavře. Přispěje k tomu zima i nadcházející prezidentské volby na Ukrajině, v Rusku a v USA. Vůle dodávat Ukrajině zbraně ochabne.

Prezidentova prognóza se může naplnit.

Předseda Sboru náčelníků štábů americké armády generál Milley řekl, že ukrajinské jednotky mají složitý úkol: proniknout pod nepřátelskou palbou přes předem připravená minová pole k profesionálně vybudovaným obranným pozicím, a to vše bez vzdušné podpory.

V některých oblastech jižní fronty je podle britských zdrojů až pět ruských min na čtverečním metru. Vrchní velitel ukrajinské armády generál Zalužnyj přiznal v rozhovoru pro Washington Post, že s tanky, kvůli minovým polím nic nezmůžete. A vedoucí situačního centra pro Ukrajinu německého ministerstva obrany generál Freuding konstatoval, že k úspěšné protiofenzívě musí mít armáda nad opevněným protivníkem převahu 5:1. Tu Ukrajina nemá.

Nasazení několika tisíc vojáků, kteří prošli výcvikem na Západě nestačí. Ukrajinská armáda musí řešit za pochodu tři úkoly: nasazovat do bojů vojáky bez bojových zkušeností, osvojovat si západní vojenskou techniku a opustit sovětskou strategii vedení bojů. To není úkol na měsíce, nýbrž na roky.

Polský prezident Duda v rozhovoru pro Washington Post uvedl, že Ukrajinci nyní nejsou schopni provést rozhodující protiofenzívu proti ruské armádě, a proto potřebují další dodávky zbraní. Změní to zásadně situaci? Ztráty německých a amerických obrněnců na frontě ukazují jejich limity. Ani případné dodávky letounů F-16 podle řady západních expertů nepřinesou nějaký zásadnější zlom.

Nepřítelem je i příroda. Za pár týdnů dá o sobě vědět takzvaná "rasputica". Země se promění v lepkavé bahno, které paralyzuje všechny přesuny a manévry vojsk. Nemíříme tedy k zamrznutí konfliktu?

Západ dosud drží linii, že Ukrajina bude stále dostávat vše co potřebuje. Ochota k pomoci ale může začít oslabovat. Podle čerstvého průzkumu CNN je už 55 procent Američanů proti poskytnutí další finanční pomoci Kyjevu. Republikáni v čele s Trumpem přitom nejsou další pomoci Ukrajině nakloněni a začínají s touto kartou hrát v předvolební kampani před prezidentskými volbami příští rok.

Objevilo se už napětí, kvůli údajnému nevděku Ukrajiny za zbraně a další pomoc. Mohou růst i politické tlaky na uzavření příměří, jak o tom informují některá západní média. Generál Milley zároveň otevřeně soudí, že válka neskončí na bojišti, nýbrž u jednacího stolu.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov k tomu prohlásil, že Západ může teoreticky učinit řadu kroků, které "naši situaci výrazně zkomplikují, ale nepodaří se mu donutit ukrajinský lid, ukrajinskou společnost k příměří".

Jenže pokud konflikt ještě víc zamrzne nebude muset ukrajinské vedení během několika měsíců změnit i politickou taktiku? O tom ovšem musí Ukrajinci rozhodnout sami.

Miloš Balabán, Právo