Macron čelí roztříštěné zemi

Evropa konfrontovaná s válkou na Ukrajině s nervozitou očekávala výsledek druhého kola francouzských prezidentských voleb. Případné vítězství Marine Le Penové bylo líčeno jako opakování brexitu nebo vítězství Donalda Trumpa.

Stranou tak šla i politická korektnost lídrů členských zemí EU, kteří nedávají najevo svoje volební preference u voleb unijních partnerů. Soc. dem. premiéři - Němec Scholz, Španěl Sánchez a Portugalec Costa - vyzvali 22. dubna v deníku Le Monde jménem Evropy Francouze, aby nehlasovali za Le Penovou.

Podstatné je, že Macron vyhrál s pohodlnou většinou přes 58 procent hlasů. Po dvaceti letech se podařilo tamnímu prezidentovi mandát obhájit.

Macron už nemusí myslet na své znovuzvolení, protože i ve Francii platí pravidlo dvakrát a dost. Ve druhém období to ale nebude mít jednoduché. Kumulace krizí ve Francii i v celé Evropě je nebývalá. Soudržnost společnosti v podmínkách nové studené války s Ruskem, v ekonomické a energetické krizi je vystavena těžkým zkouškám.

The Economist napsal že vítězný Macron bude muset čelit roztříštěné a nespokojené zemi. I když Le Penová už potřetí v prezidentské volbě prohrála nedá se přehlédnout její stoupající podpora. Před pěti lety dostala skoro 34 procent hlasů, letos víc než 41.

Nemalá část populace zjevně souhlasí s jejími názory. Tvrdila, že Francie upadla do "barbarství a divokosti", což je odraz anarchické a masivní imigrace, která "zhoršuje nejistotu" ve Francii. To je podle ní třeba ukončit. A jistě podchytila i hlasy těch nespokojených na které dopadají ekonomické problémy, jež politické elity přehlížejí. Rozčarování dokládá i 28 procent voličů, kteří nedorazili - nejvíce za půlstoletí.

Míra nespokojenosti se může projevit už v červnových parlamentních volbách. Le Penová už řekla, že výsledek prezidentské volby staví její Národní sdružení do dobré pozice. Je to signál, že v politice zůstává, i když počátkem února uvedla, že do další prezidenské volby už nepůjde.

Na parlamentní volby se zaměřuje i krajně levicový Jean-Luc Melénchon se svým hnutím Nepoddajná Francie. Příznačné je, že Melénchon po prvním kole prezidentské volby, kde se umístil jako třetí s téměř 22 procenty hlasů, jasně odmítl podpořit Le Penovou, nicméně nevyzval ani k podpoře Macrona.

Na Macronových bedrech teď leží velká odpovědnost. Pokud si totiž liberální demokracie neporadí s rostoucí společenskou nespokojeností a s nerovností, může se stát, že se za pět let bude Evropa opět strachovat o výsledek voleb v zemi, která je jednou z páteří evropské integrace. 

Miloš Balanán, Právo