Macron manévruje mezi Trumpem a Putinem

Středeční jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s premiérem Andrejem Babišem před neformálním summitem EU potvrzuje jejich dobré vzájemné vztahy, které byly patrné už za předchozího Babišova premiérství. Přesto se kolem něj odehrál "komunikační spor".

Babiš před odletem do Paříže popřel, že by v agendě setkání byla, kromě témat ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a energetiky, i Ukrajina. "Tuhle dezinformaci poskytl francouzský velvyslanec, který se na přípravě mé návštěvy nepodílel. Já s panem prezidentem o Ukrajině jednat nebudu", prohlásil premiér. Velvyslanectví přesto uvedlo, že otázky kolem Ukrajiny měly být předmětem jednání.

Nakonec se ale po konci jednání ukázalo, že se Macron k Ukrajině stručně vyjádřil. Podle Babiše uvedl, že Ukrajina vzdoruje agresorovi a nečeká rychlé ukončení války.

Ta ovšem zjevně nebyla jedním z hlavních témat na stole v Elysejském paláci, což odpovídá linii vládní koalice, která nechce na rozdíl od předchozí vlády dělat z Ukrajiny středobod české zahraniční politiky.

Přesto se Praze vyplatí bedlivě sledovat francouzskou strategii k dění na východě Evropy. V prosinci Macron nejprve řekl, že by bylo "užitečné znovu mluvit s ruským prezidentem Vladimírem Putinem", na což navázala počátkem února cesta jeho zahraničně politického poradce Emmanuela Bonného za Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem.

Macrona podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová, která věří, že "nastal čas na rozhovor s Moskvou", i německý kancléř Friedrich Merz. Ten se nechal slyšet, že je "potřeba najít "dlouhodobou rovnováhu s Ruskem".

Macron tyto úvahy shrnul v úterním rozhovoru pro několik evropských listů, kde uvedl, že je nutné vést politický dialog s Ruskem, protože naše "geografická poloha se nezmění, ať už se nám Rusko líbí nebo ne". A dodal zásadní věc: Evropa nesmí při řešení války na Ukrajině záviset na Washingtonu.

Tato obava je na místě. Evropané sice už pod nátlakem Washingtonu na sebe přebrali roli hlavních finančních i vojenských podporovatelů Ukrajiny, ale nakonec chybí u jednání o mírové dohodě, které se vedou pouze ve třístranném formátu mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou.

Přitom existují signály, že americký prezident Donald Trump chce Ukrajince dotlačit k velkým ústupkům vůči Rusům, aby měl čistý stůl před listopadovými volbami do Kongresu, ve kterých mu jde o udržení pozic republikánů.

Pokud bude Evropa stát nadále stranou jakýchkoliv jednání o míru na Ukrajině, mohla by se nakonec dostat do kleští mezi Trumpem a Putinem. Po "grónském šoku" by tak mohl následovat další. Bývalý náměstek generálního tajemníka NATO Camille Grand proto Macronovu snahu okomentoval v listu Le Figaro lapidárně: "Když nejste u stolu jste na jídelníčku."

Miloš Balabán, Právo