Macron výrokem o vyslání vojáků na Ukrajinu pochybil

Francouzský prezident Emmanuel Macron navzdory kritice uvedl, že jeho nedávné prohlášení o vyslání západních vojáků na Ukrajinu bylo vysloveno po důkladné rozvaze. Podle jeho poradců se mělo stát i varováním Kremlu, že je Západ odhodlán nedopustit jeho vítězství na Ukrajině.

Portál Politico vidí výsledek jinak. Výsledek Macronova vyhlášení byl podle něj opačný, neboť k radosti Moskvy odhalil rozpory v západním táboře a demonstroval paniku, která vznikla kvůli nepříznivému vývoji na Ukrajině.

Vyslání svých vojáků na Ukrajinu už odmítly USA, Německo a Velké Británie. Podpora pro Macrona se ozvala jen z Pobaltí, naopak to hodně skřípe mezi Berlínem a Paříží.

Vicekancléř Robert Habeck vzkázal Francouzům, aby místo úvah o vysílání vojsk mnohem více pomáhali Ukrajině zbraněmi a municí, než tak činí dosud. Potvrzují to údaje Kielského institutu pro světovou ekonomiku: poskytnutá a přislíbená pomoc činí v případě Německa 17,7 miliardy eur, kdežto u Francie pouze 635 milionů eur. Je přitom třeba vidět, že disharmonie mezi Německem a Francií je vážným problémem pro evropskou ukrajinskou strategii.

Kancléř Olaf Scholz ještě přilil olej do ohně, když prohlásil, že Německo nepošle Ukrajině střely dlouhého doletu Taurus, protože by muselo následovat Francii a Velkou Británii, které pomáhají Ukrajincům odpalovat střely Scalp a Storm Shadow. Z Británie zaznělo, že se jedná o flagrantní zneužití zpravodajských informací.

Teď ale musí sám kancléř řešit dopad úniku nahrávky diskuse vysokých důstojníků německého letectva, kteří v únoru probírali možné dodání Taurusů na Ukrajinu a jejich operační možnosti nasazení, včetně útoku na Krymský most. Zveřejnili ji Rusové zjevně na základě operace ruských zpravodajských služeb.

I když se jednalo pouze o teoretické varianty v kontextu se vzrušenou diskusí o nasazení západních vojsk do války na Ukrajině to představuje pro Rusy příležitost, jak ukázat "přípravu Západu na válku s Ruskem". Může to mít i vliv i na evropskou veřejnost, která, jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění, je již válkou unavená a začíná se klonit se k uzavření nějakého kompromisu s Ruskem na Ukrajině.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Macron možná ve svých úvahách úplně pominul fakt, že se v Evropě v současné době nachází 650 tisíc ukrajinských bojeschopných mužů, kteří se vyhnuli mobilizaci ve své vlasti. Podle bývalého velitele polské speciální jednotky GROM generála Romana Polka se jedná o druhou ukrajinskou armádu. Právě proto se obrátil ke svým krajanům ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se slovy, aby se vrátili a "pomohli Ukrajině bojovat a přežít".

Miloš Balabán, Právo