Macronova katastrofa

Parlamentní volby ve Francii přinesly politické zemětřesení. Několik týdnů po prezidentských volbách, které jasně vyhrál Emmanuel Macron utrpěla jeho koalice Spolu nyní Pyrrhovo vítězství. Sice vyhrála s 246 mandáty, nicméně zdaleka nedosáhla na většinu.

Radikálně-levicové uskupení NUPES Jeana Luca Mélenchona se 142 křesly a krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové s 89 mandáty budou těžkou opozicí. Signalizuje to radikalizaci tamní politiky. Jak jinak to číst, když lepenisté získali jedenáctkrát více mandátů než minule?

Pravicoví Republikáni obsadili jen 64 křesel a přišli o třetinu mandátů. Macron sice spoléhá na to, že by ho mohli podpořit, jenže ti zatím zvyšují svou cenu a dávají najevo, že tak neučiní. To znamená i křehkou vládu a jen velmi malou šanci na prosazení reforem, které by měly dát impuls k oživení ekonomiky.

Země je podle expertů rozdělena na tři skupiny: mladé lidi, kteří buď volby ignorují (což nejvíce přispělo k volební neúčasti, která přesáhla neuvěřitelných padesát procent) nebo volí levicový NUPES, dále dělníky a řemeslníky podporující Le Penovou, a nakonec příznivce Macrona rekrutující se ze seniorů a ekonomicky zabezpečenějších občanů.

Radikalismus zprava a radikalismus zleva ale budou nejspíše určovat politickou agendu. Je to cena za to, že Macron vysál tradiční levici a pravici svým "hnutím pro všechny.

Přestalo platit pravidlo úspěchu francouzské páté republiky: vláda silného prezidenta se solidní parlamentní většinou.

Za pět let se tak lze nadít zajímavého scénáře. Na pozadí vyostřujících se sociálních problémů a radikalizace společnosti může do Elysejského paláce nakráčet Le Penová nebo Mélenchon. Že by to proměnilo kurz zahraniční politiky není pochyb.

Vnitropoliticky oslabený Macron v ní může mít omezený prostor už nyní. To může oslabit i francouzsko-německý tandem. Bude schopen tento deficit vykrýt německý kancléř Olaf Scholz, notabene v Německu oslabený, ve chvíli, kdy Evropa musí řešit dopady války na Ukrajině, což rozhoduje i o její budoucí pozici v globální politice? V samotném závěru francouzského předsednictví v EU jsme se tak dočkali překvapení.

A není jediné. Stačí se podívat za oceán. Američané jsou podle prezidenta Bidena kvůli ekonomické krizi "opravdu na dně", což věstí porážku demokratů v listopadových volbách do Kongresu. Biden by se pak mohl stát "chromou kachnou" do konce svého mandátu v roce 2025, který by navíc chtěl možná znovu získat Donald Trump. Západ čekají těžké časy.

Miloš Balabán, Právo