Macronova silná slova k silnější Evropě nevedou

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil v pondělí v Drážďanech s dalším projevem, ve kterém opět poukázal na nutnost většího posilování evropské obrany. Je to podle něj nutností především ve světle ruské agrese proti Ukrajině. Navázal tak na své vystoupení na pařížské Sorbonně, kde uvedl, že pokud se Evropa nepostará o svoji větší samostatnost v politice a ekonomice, může zemřít.

Evropa to skutečně nemá lehké. Vedle sebe má nepřátelské Rusko, za Atlantikem Spojené státy, kde roste nedůvěra ke spojeneckým závazkům, kterou může umocnit návrat Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Na východě je silným ekonomickým vyzyvatelem Čína. Evropě hrozí, že se dostane mezi mlýnské kameny těchto tří mocností, což by mohlo vést k její marginalizaci.

Jaké řešení Macron nabízí? Evropští lídři se musí připravit na "důležitá strategická rozhodnutí" v obraně a ekonomice s tím, že nyní je pro evropské zájmy nejdůležitější "zdravý protekcionismus". Vedl toho je potřebná nezávislá obrana, aby mohla Evropa vstoupit do války i bez pomoci USA.

Ambice a plány jsou ovšem jedna věc a realita druhá. V roce 2002 měla EU podle Světové banky podíl 23,1 procenta na světovém hospodářském výkonu, nyní už jen 16,8 procenta. Za USA a Čínou zaostává i v budování technologických odvětví.

Stále také závisí i díky "oustourcingu" řady výrob, které nejsou "zelené", na vnějších aktérech. Paradoxem je, že evropský "zelený úděl" je závislý na dovozu čínských solárních panelů a větrníků nebo komponentů pro baterie do elektroaut.

Ruská agrese proti Ukrajině nastavila Evropě nemilosrdné zrcadlo z hlediska jejích vojenských kapacit. Není ani schopna vyrobit dostatečné množství dělostřeleckých nábojů, které by mohla Kyjevu rychle poslat. Fantazií je také představa o spuštění válečné ekonomiky. Je to možné, když už se dva roky řeší problém, že banky nechtějí úvěrovat obranný průmysl, protože není dostatečně udržitelný a "zelený"?

Francie musela vyklidit i pozice v africkém Sahelu, kam se naopak dere Rusko. Jedná se přitom o prostor, kde operují radikální islamisté a který je i nástupištěm migračních vln.

Evropa nezvládá ani nelegální migraci, schválený migrační pakt je pouze polovičatým řešením. "Koalice ochotných", kam patří i Česko, nyní usiluje o rozsáhlejší návratovou politiku nelegálních migrantů do třetích, takzvaně bezpečných zemí. Experti jsou ale skeptičtí k tomu, že Evropa bude schopna efektivně vracet migranty do Albánie, Tuniska, Egypta, Turecka nebo Rwandy.

Jen Macronova silná slova tak k silnější Evropě nevedou. Mohou to být jen činy Jenže vůle a schopnost k nim napříč Evropou zatím schází. 

Miloš Balabán, Právo