Macronův předpokoj

07.07.2022

Udělení kandidátského statusu EU Ukrajině vyvolalo u dalších kandidátů čekajících už dlouho na členství v Unii rozpaky. Co u nich trvalo roky, Ukrajina zvládla za čtyři měsíce. Zároveň to ale znovu otevřelo i palčivou otázku, zda se vůbec členství někdy dočkají.

Jde hlavně o Západní Balkán. Černá Hora je čekatelem dvanáct let, Srbsko s Albánií osm a Severní Makedonie dokonce sedmnáct. Ta to má asi nejzapeklitější - aby se vůbec někam posunula musela nejprve vyřešit spor o název země s Řeckem, teď jí situaci zase komplikuje jazykový spor s Bulharskem.

Turecko se do tohoto pelotonu přitom už ani příliš nepočítá, čeká již téměř čtvrtstoletí.

Je třeba si nalít si čistého vína. Především u některých západoevropských členů EU je perspektiva dalšího rozšiřování EU velmi nepopulární. A i v případě udělení kandidátského statusu Ukrajiny se vlastně jednalo o pouhé solidární politické gesto diktované dobou.

Nelze ovšem přehlížet geopolitická rizika hlavně u balkánských uchazečů. Narážení na zavřené unijní dveře může totiž posilovat vůli více spolupracovat s protivníky a soupeři Unie - konkrétně Čínou a Ruskem. Oba mají na Balkáně své zájmy a dokážou je zde ekonomicky i politicky prosazovat. Podceňovat nelze v tomto ohledu ani Turecko.

A samozřejmě je nutné brát v potaz i jedno nebezpečné balkánské ohnisko: minulý rok uvedl ve zprávě pro OSN vysoký představitel pro Bosnu při EU Christian Schmidt, že Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí nebezpečí rozpadu a návrat konfliktu. Ten by měl nepochybně dominový efekt na evropskou bezpečnost.

Jenže dokáže si v dnešní kondici někdo představit EU s až 33 členy? Cestu, jak z bludného kruhu ven, tak ukazuje návrh francouzského prezidenta Macrona na vznik "Evropského politického společenství".

Idea je ve zkratce založena na tom, že uchazečům by měla být nabídnuta možnost užší spolupráce. Andreas Kluth na serveru Bloomberg to nazval "přírůstkovou integrací". Pokud nečlenské státy naberou sílu třeba v oblasti financí nebo energetiky, mohou v nich začít využívat všechna privilegia EU. Ta by naopak nebyla možná v zahraniční politice nebo v zemědělství. Možná je představitelný i vstup do Schengenu - podle vzoru Švýcarska nebo Norska.

Je to zajímavé téma pro české předsednictví. Česko již bylo na posledním summitu EU požádáno o uspořádání neformálního summitu právě s nečlenskými zeměmi a premiér Fiala spolu s Macronem a předsedou Evropské rady Michelem mají připravit jeho koncept.

Europoslanec ODS Jan Zahradil uvedl, že by k tomu Česko mělo přistoupit konstruktivně a kreativně. Přirovnal Macronovo společenství k předpokoji coby náhradnímu řešení, které ale zabrání vyhrocení situace v případě případného tvrdého odmítnutí žadatele.

I když kdo ví, co bude v Evropě a s Evropou v příštích několika letech. Válka na Ukrajině nám znovu ukázala nakolik se může dramaticky měnit vývoj i během dní a týdnů.

Miloš Balabán, Právo