Maďarské a turecké sólo

Co dělat s Maďarskem? To je žhavá otázka, kterou řeší špičky EU a řada unijních zemí včetně Česka. Politika premiéra Viktora Orbána, který letos vyhrál čtvrté parlamentní volby za sebou a stal se nejdéle sloužícím evropským premiérem jde proti hlavnímu evropskému proudu. Prosazování konceptu "neliberální demokracie" je spojeno se zahraniční politikou, která torpéduje jednotu Evropy vůči ruské válce na Ukrajině i proti sankcím.

Orbán se rozhodl v současné nepřehledné situaci kolem zajištění dostatku energií v příštích měsících preferovat nikoliv unijní, ale vlastní národní zájmy. Vyplývá to z faktu, že z Ruska Maďarsko importuje 80 procent plynu a 65 procent ropy.

Země tak odmítla patnáctiprocentní dobrovolně-povinné snížení spotřeby v rámci Unie v následujících měsících dohodnuté v Bruselu koncem července. Místo toho vyrazil do Moskvy ministr zahraničí Szijártó, aby v Moskvě vyjednal dodatečné dodávky plynu. Po jednání s ruským ministrem zahraničí Lavrovem prohlásil, že v současné mezinárodní situaci je klíčové zajistit energetickou bezpečnost Maďarska.

Zajímavé je, že se Orbán paralelně pokouší o upevnění vztahů se svými spojenci v USA, což je asi protitah proti těm, kteří se ho v Evropě snaží izolovat. Minulý týden vystoupil na Konferenci konzervativní politické akce, vlivné platformy pravicových republikánů v Texasu.

V Bruselu ani ve Washingtonu se jeho projev nemohl poslouchat dobře, když mj. řekl, že Západ bojuje sám se sebou a že v boji proti "globalistům", kteří rozvrací "tradiční" Západ potřebují konzervativní síly zvítězit v prezidentských volbách v USA i v evropských volbách za dva roky.

A recept na řešení války na Ukrajině? Globalisté podle Orbána zostřují konflikt, ale to není v našem zájmu, neboť naše ekonomiky se dostávají na hranici krachu. Odvrátit ho a přinést mír mohou jen rusko-americké rozhovory silných lídrů, míní maďarský premiér.

Přístup k ruské válce na Ukrajině Orbánovi vynesl označení trojského koně Kremlu v EU. Jenže podpora od Trumpa, se kterým se před konferencí v Texasu setkal a trumpistů ho staví do jiného světla.

Sází na změnu v americké politice za dva roky v prezidentských volbách. Jeho úplnou ostrakizaci v Evropě vylučuje i geopolitický tah s koupí německých bojových vozidel Lynx od německé firmy Rheinmetall.

Všichni tvrdí kritici Budapešti by zároveň měli pohlédnout jižněji od Evropy. Jeden z lídrů významného členského státu NATO, turecký prezident Erdogan, se prezidentem Putinem dohodl v Soči na platbách za ruský plyn v rublech i na přístupu pěti tureckých bank do ruského platebního systému Mir.

Turecko se zároveň zúčastní příštího summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Na Evropu se tak vůbec neohlíží, a deklarovaná jednota EU a NATO má další trhliny. Klíčovou otázkou pro příští měsíce je, zda se nemohou dál rozšiřovat. 

Miloš Balabán, Právo