Maďarům vadí Švédi, Polákům Ukrajinci

Vládu Viktora Orbána naštvala švédská školní pomůcka. Konkrétně desetiminutové výukové video, z něhož prý plyne, že v Maďarsku už nepanují demokratické poměry.

Budapešťský ministr zahraničí Péter Szijjártó kvůli tomu poslal protestní dopis svému švédskému protějšku Tobiasu Billströmovi. A vzápětí následovalo vyjádření předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra, že členství Stockholmu v Severoatlantické alianci není nutné.

Má to snad znamenat, že poslanci maďarského parlamentu se chystají zablokovat švédský vstup do NATO? Vyloženě vyloučená taková varianta asi nebude, když se už ozval i americký velvyslanec v Budapešti David Pressman, aby připomněl, že maďarský vzdušný prostor dnes chrání právě švédské gripeny a že premiér Orbán členství skandinávské země podporuje.

Maďarský parlament ale může své ratifikační rozhodnutí minimálně odkládat s poukazem na Ankaru, která také stále ještě nedala Stockholmu zelenou. Turecký prezident Recep Tayip Erdogan sice v červenci na summitu NATO ve Vilniusu přislíbil, že už Švédům v členství bránit nebude, dodal však, že o věci nechá rozhodnout parlament, který se má vyjádřit v říjnu.

Otázka samozřejmě zní, zda se do té doby nemůže znovu objevit nějaký ten "aktivista", který by opět podpálil korán a z celé věci tak udělal řádné drama…

Jsme na každý pád svědky absurdního představení. Země, která hravě naplňuje všechna politická, ekonomická a vojenská kritéria vstupu do aliance na něj musí měsíce potupně čekat kvůli podružným výtkám dvou členských států. Lze sice předpokládat, že se v zákulisí pracuje na konečném ano, přesto těmito tahanicemi autorita NATO utrpěla.

Varšava pak pro změnu vzkazuje Ukrajině bojující s Ruskem, že i přes vojenskou a materiální podporu, kterou jí poskytuje, pravděpodobně nebude souhlasit s jejím vstupem do Evropské unie.

Polský ministr zemědělství Robert Telus to zdůvodnil tím, že polští farmáři nikdy nemohou zvítězit v konkurenci s těmi ukrajinskými a že domácí zájmy jsou pro stranu Právo a spravedlnost samozřejmě nejdůležitější.

Což mimochodem dokazuje i aktuální odhodlání Varšavy neustoupit od embarga na dovoz ukrajinského obilí, byť to Evropská komise žádá.

Žádné vzletné deklarace ani sliby prostě zkrátka nemají sílu přebít tvrdou realitu, v níž košile národního zájmu stále zůstává bližší než unijní kabát. A jak můžeme nyní pozorovat prakticky v přímém přenosu, mnoho na tom nedokáže změnit ani válka.

Miloš Balabán, Právo