Migrační bolehlav začíná na unijní hranici

Migrační pakt schválený Evropským parlamentem vyvolal vášnivou debatu v Česku i napříč Evropou. Krajně pravicové strany v Evropě tvrdí, že nová migrační pravidla nejsou dostatečně tvrdá. Naopak krajní levice pakt odmítá s tím, že opouští evropské hodnoty soucitu a lidské důstojnosti. Stejného názoru je i více než 160 organizací na ochranu lidských práv.

Pakt rozděluje i členské státy Unie. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jde o "historický, nezbytný krok" a ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že se podařilo překonat hluboké rozdělení Evropy a schválit "komplexní balíček". Podle maďarského premiéra Viktora Orbána je ale reforma dalším hřebíčkem do rakve EU s tím, že Maďarsko nepodlehne masovému migračnímu šílenství. Odmítá jí i slovenský premiér Robert Fico. A na rozdíl od postoje k válce na Ukrajině je s nimi v tomto případě na jedné lodi i polský premiér Donald Tusk.

Pokud ale hodnotíme obsah migračního paktu s chladnou hlavou je jasné, že další příval žadatelů o azyl neřeší.

Stačí fakta: podle údajů Evropské pohraniční agentury Frontex došlo minulý rok k 380 tisícům nelegálních přechodů unijních hranic, což je o 50 tisíc více než minulý rok. A situace v zemích odkud uprchlíci přicházejí nejvíce, tedy v Západní Africe, Sýrii a Afghánistánu napovídá, že migrační tlak bude dále stoupat. Ve třech hraničních zemích – Itálii, Řecku a Kypru přitom pakt počítá se zřízením migračních táborů jejichž kapacita bude pouze 30 tisíc během dvou let a 120 tisíc za čtyři roky. Navržené procedury azylového řízení také nemohou být při stotisícových migračních číslech funkční.

Lze souhlasit se slovy ministra zahraničí Jana Lipavského, která unikla z kuloárů Černína, že pakt o migraci svůj účel nesplňuje a reálně nebude problémy moc řešit - a bude se jimi muset zabývat nový Evropský parlament a nová Evropská komise.

Stále ovšem zaráží, že se nevěnuje potřebná podpora ochraně celoevropských hranic. Neustále slyšíme, že na to schází peníze a síly. Není to ale důležitý nástroj, aby nelegální migranty od cesty odrazoval? Pokud od afghánského Kábulu po guinejskou Konakry půjde zvěst, že Evropa je schopna svoji vnější hranici efektivně hlídat, mohly by klesnout počty těch, kteří usilují o cestu do Evropy.

Všímejme si v této souvislosti i dění v USA. Nedostatečná ochrana jižní hranice, která způsobila příliv nelegálních migrantů do amerických měst se stala jedním z klíčových témat amerických prezidentských voleb. Těží z toho Donald Trump na úkor Joea Bidena a téma pevnější hranice mu může volby vyhrát.

Nemělo by to být mementem i pro "tradiční strany" v Evropě, které si lámou hlavu, jak čelit náporu krajní pravice napříč Evropou?

Miloš Balabán, Právo