Miliardy v luftě?

Kvůli pandemii dosáhl deficit rozpočtu za předchozí vlády zhruba 800 miliard korun, loni to bylo 360 miliard, letos je schválený schodek 295 miliard. Bude to ale nepochybně více, někteří ekonomové odhadují, že dosáhne až 400 miliard korun. A rozpočtový výhled ministerstva financí na další dva roky počítá s deficitem 280, resp. 260 miliard korun. Český stát tak utratí za šest let o dva biliony korun více než kolik má k dispozici.

Premiér Petr Fiala v interview pro sobotní Právo oznámil cíl, že vláda chce příští rok snížit finanční deficit o sedmdesát miliard korun. Avizuje se utahování opasků, čaruje se s výší DPH a důchody, ruší se pobočky pošt a finančních úřadů. Premiér nás uklidňuje: "U všech návrhů se snažíme vypočítat dopad a teď se budeme bavit o politických rozhodnutích, která uděláme. Na všechno máme data a analýzy."

Při pohledu na vyjednávání o pořízení 24 amerických nadzvukových letounů F-35 se to úplně nezdá. Šéfka vyjednávacího týmu ministerstva obrany Blanka Cupáková uvedla v Právu, že cena za ně nemá být nižší než 100 miliard korun.

Jedno letadlo má přijít na 80 milionů dolarů (1,7 miliardy korun), za všechna letadla je to tedy 40 miliard. Dalších minimálně 60 miliard má v rámci desetiletého kontraktu pokrýt provoz a servis. Enormní náklady by prý mělo částečně navrátit zapojení českých firem. Slova Cupákové o tom, že je dodavatelský řetězec skoro uzavřený a šance se do něj dostat je strašně malá jasně signalizuje, že je to těšínské jablíčko.

Prezentované údaje jsou celkově diskutabilní. Stačí se podívat na zjištění amerického Hlavního účetního úřadu (GAO): za jednu stíhačku – ovšem se s započítáním provozních nákladů - zaplatí americké letectvo 110 milionu dolarů (2,3 miliardy korun). V případě letounů na export je to dokonce 165-205 milionů dolarů.

S ohledem na růst cen vstupů – surovin a materiálů může být částka za letadlo vyráběné do roku 2030 ještě vyšší. Dá se tak v našem případě uvažovat při případné smlouvě o koupi o nějaké fixaci ceny? Náklady mohou zároveň stoupat i při rekonstrukci letecké základny v Čáslavi. Podle zkušeností spojenců jsou i dnes enormní - vyjde na zhruba 500 milionů dolarů,byť zde lze zřejmě počítat s příspěvkem NATO.

Zajímat nás musí i zjištění ohledně ceny letové hodiny. Výrobce letounů Lockheed Martin uvádí, že v roce 2025 bude činit 25 tisíc dolarů (půl milionu korun), podle propočtů GAO je to ovšem 44 tisíc dolarů. Švýcarsko kalkuluje že provoz jedné F-35 vyjde na více než deset milionů dolarů ročně. Norsko, které už má F-35 ve výzbroji uvádí, že provozní náklady jsou proti plánu dvojnásobné.

GAO také upozorňuje na skutečnost, že v roce 2030 bude nutné zajistit u 43 procent F-35 opravy motorů. Bere tak vyjednávací tým v potaz i to, zda se do ceny může promítnout poruchovost a "uzemnění" letounů?

Ale úplně nejlepší je, aby si ministerstvo obrany všimlo konstatování programové kanceláře amerického letectva, že s udržovacími náklady na F-35 je tento letoun neudržitelný i pro největší a nejbohatší letectvo na světě.

Neplatí to ještě více pro Česko, když ve světle prezentovaných faktů bude desetiletý kontrakt na pořízení F-35 spíše atakovat hranici 150 miliard korun a třeba i víc?

Není to rozpočtový hazard v době bobtnajícího deficitu veřejných financí? Navíc za situace, kdy máme k dispozici plně funkční švédské gripeny, jejichž flotilu a schopnosti bychom mohli modernizovat a rozšiřovat za podstatně méně peněz?

Miloš Balabán, Právo