Mnichov: svět bez řádu je pro Evropu úkol
Letošní Mnichovská bezpečnostní konference se očekávala s napětím. Není divu po roce dramat v americko-evropských vztazích. Na minulé konferenci je odstartoval americký viceprezident J.D. Vance svým projevem ve kterém zkritizoval evropské politiky za potlačování demokracie a neschopnost čelit migraci, což Evropu rozkládá a je větším nebezpečím než Rusko nebo Čína.
Pak Evropa zakusila šokovou terapii. Prezident Donald Trump uvalil patnáctiprocentní clo na evropskou produkci dováženou do USA, chtěl anektovat Grónsko, čímž málem přivedl do existenciální krize NATO. Ve vztahu k válce na Ukrajině a k Rusku vede fakticky sólovou partii.
Tradiční bezpečnostní zpráva vydávaná před konferencí označila amerického prezidenta za hybatele demolice stávajícího světového řádu, který ale může vést ke světu bez pravidel ovládaném velmocenskými zájmy.
Německý kancléř Friedrich Merz šel ve svém úvodním projevu ještě dál: starý mezinárodní řád podle něj už neexistuje a svět překročil práh nové éry, která je formována mocí a politikou tří velmocí: USA, Ruska a Číny, přičemž americký nárok na vedení světa je v každém případě sporný a možná už byl ztracen. Od dlouholetého atlantisty jsou to silná slova.
Kdyby byl v Mnichově Vance asi by se dočkal emotivní reakce. Bílý dům sem nicméně letos poslal asi v rámci hry na "zlého a hodného policajta" diplomatičtějšího ministra zahraničí Marca Rubia. Ten ve svém vystoupení prohlásil, že USA Evropu opustit nechtějí, naopak chtějí oživit staré přátelství. Jedním dechem ale dodal, že USA mají v úmyslu vybudovat nový světový řád, v případě nutnosti i sami, i když doufají, že se k nim Evropa připojí.
Bude do toho evropským lídrům chtít, když slyšeli i kritiku "politiky klimatického kultu" a nezvládané migrace? Neuzavřený je i osud Grónska: dánská premiérka Mette Frederiksenová v Mnichově uvedla, že touhy ho vlastnit se Trump nevzdal.
Požadavek samostatnější evropské obrany je také evergreenem. Některé země se od USA odtrhnout nechtějí a některé jen opatrně směřují k větší autonomii. Průlom může snad přinést německo-francouzské jednání o evropské jaderné odstrašující síle, které oznámil na konferenci Merz?
Nemohlo zde chybět ani téma Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj byl ujištěn o trvající podpoře Evropanů, kterou i ocenil. Zároveň ale přímo na konferenci přiznal, že USA tlačí Ukrajince k jednostranným územním ústupkům vůči Rusku v zájmu dosažení mírové dohody.
Nebude daleko od pravdy "reálpolitický" závěr v bezpečnostní zprávě konference, že "Ukrajina je jednou z prvních obětí nového typu světového řádu, v němž globální a regionální hegemoni stanovují pravidla ve svých sférách vlivu".
Miloš Balabán, Právo