Mnichovská odhodlání i váhání

Hlavním tématem 59. Mnichovské bezpečnostní konference byla pochopitelně ruská invaze na Ukrajinu. Prezident Zelenskyj přirovnal svou zemi k biblickému Davidovi, který se pustil do smrtelného boje s ruským Goliášem s tím, že ten musí prohrát.Takový závěr podpořili všichni západní politici s dovětkem, že Ukrajina může nadále počítat s rozsáhlou vojenskou podporou.

Ta bude poskytována i dvěma nejsilnějšími členy EU - Německem a Francií. Kancléř Scholz potvrdil, že německá podpora Ukrajině včetně poskytování moderních zbraní bude podle kancléře pokračovat tak dlouho, dokud to bude třeba. Prezident Macron vyzval Západ ke zvýšení vojenské pomoci a uvedl, že je připraven i na vleklou válku.

Zajímavé jsou i další formulace z úst obou státníků. Scholz uvedl, že Německo bude vždy jednat tak, aby konflikt nevyhrotilo. Macron uvedl v sobotním rozhovoru s francouzskými médii, že si přeje porážku Ruska, ale nikoliv jeho rozdrcení s útoky na jeho vlastní území. Navázal tak na svůj projev, kde řekl, že "geografii Ruska nikdo nezmění. Rusko bude vždy součástí Evropy." Lze to číst jako ponechání zadních vrátek pro jednání s Moskvou.

Paříž i Berlín jistě vnímají i určitá váhání v USA. Ministr zahraničí Blinken ještě před konferencí konstatoval, že ukrajinský pokus o znovudobytí Krymu je pro Rusko "červenou linií", která by vedla k eskalaci konfliktu. A Bílý dům dává na srozuměnou, že získávat podporu pro další pomoc Ukrajině bude složitější. Roste počet republikánských kongresmanů ve Sněmovně reprezentantů, kteří chtějí podporu Ukrajině omezit nebo dokonce zastavit. Listu Washington Post řekl nejmenovaný vysoký představitel administrativy prezidenta Bidena, že ukrajinskému vedení bylo dáno jasně najevo, že podpora má svoje limity a že nemůže být nekonečná.

Na konferenci se mluvilo i o Číně. Generální tajemník NATO Stoltenberg naznačil, že ruské vítězství by jí mohlo inspirovat k útoku na Tchaj-wan, pokud ovšem vidí cenu, kterou Rusko platí za agresi může přemýšlet, zda se jí útok vyplatí. Nemůže ale tento vzkaz Peking ještě více utvrdit v politice "pozitivní neutrality" ke konfliktu?

EU a NATO teď musí spíše věnovat pozornost ochotě Číny zapojit se do jeho urovnání, což v Mnichově ohlásil Wang I, který v politbyru ÚV KS Číny odpovídá za zahraniční vztahy. Na konci února Peking zveřejní dokument s jeho pozicí k politickému urovnání konfliktu.

Macron otevřel na fóru i další ožehavé téma: Západ podle něj nezískal v ukrajinské věci podporu od mnoha zemí "globálního jihu", které považují konflikt za problém Západu, nijak nesouvisející s jejich problémy. Podle Macrona se zde ukázala potřeba přebudovat mezinárodní řád, aby byl více inkluzivní. Shoduje se s předsedou konference Heusgenem, který vnímá odpor afrických, asijských a latinskoamerických zemí vůči řádu, jenž ne vždy sloužil jejich zájmům.

V tom je i po přešlapech v posledních třech dekádách, mj. v Iráku nebo v Libyi jádro pudla. Bude ale Západ více schopen respektovat globální reálie, v jejichž rámci už nehraje úplně první housle? Možná otázka pro příští mnichovskou konferenci. 

Miloš Balabán, Právo