Most a válka

10.03.2023

Prezident Petr Pavel se v interview francouzskému listu Le Monde vymezil proti svým předchůdcům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Odmítl myšlenku, že by Česko mohlo být jakýmsi mostem mezi Západem a Východem o což podle něj oba usilovali.

"Jsem zcela přesvědčen, že žádná poloha uprostřed neexistuje. Musíme mít naprosto jasno, do jakého světa patříme, je to svět demokracií, nikoli svět více či méně autoritářských vlád. Netvrdím, že EU a NATO jsou dokonalé, ale jsou to nejlepší alternativy, které máme", dodal.

Nebyl bych tak příkrý. Klausův a Zemanův život ovlivnil rok 1968 po němž osobně okusili následky velmocenské autoritářské politiky. Po listopadu 1989 se i proto oba aktivně podíleli na začleňování Česka do západního společenství – vstup do NATO a EU je i jejich zásluha.

Nevzdali se ovšem kritických pohledů na některé aspekty politiky Západu, což patří k demokracii. A jako velké osobnosti pochopili, že svět se dynamicky mění a pokusili se o pragmatickou politiku s Východem. Rozhodně nebyli sami, stejně tak postupovali mnozí naši spojenci. Angela Merkelová byla třeba v Číně za své vlády třináctkrát.

Politika "více azimutů" měla pomáhat české ekonomice. V něčem byla ku prospěchu, někdy méně. Na místě je i kritika některých kroků. Přesto Klaus, ani Zeman určitě neusilovali o nějaký zásadní obrat či začlenění Česka do autoritářského světa.

Je nicméně pravdou, že v Česku došlo k nadměrné ideologizaci některých aspektů zahraniční politiky. Hrad, Černín, Strakovka, Sněmovna i Parlament nemluvily jedním hlasem. V zahraničí nás to poškozovalo. Nebyla to ale jen vina Klause a Zemana.

Nový prezident nastupuje do úřadu v jiné době. Okno příležitostí k politice, která by vedla k obrušování rozporů, vzájemné spolupráci mezi Západem a Východem se po třiceti letech od konce studené války uzavřelo.

Ruská válka na Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní prostředí v Evropě, balancujeme na hraně mezi novou studenou a horkou válkou v kontextu zostřeného soupeření mezi USA a Čínou.

Možná to ovlivní domácí politiku a ekonomiku více než si dnes dokážeme představit. A politici, včetně prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, mohou být nuceni řešit nelehká dilemata ohledně války a míru. Sousloví "jsme ve válce" nemusí už být metaforou. Nelze vyloučit, že "připluje" nějaká další černá labuť jako před třemi lety covidová pandemie a před rokem ruská invaze na Ukrajinu.

Petr Pavel to tak na rozdíl od Klause a Zemana bude mít složitější. O naší pozici je skutečně jasno, určitě ale neubudou dilemata, jak v tomto nebezpečném světě postupovat a neohrozit naše národní zájmy.

Miloš Balabán, Právo