Muskova partie

Nejbohatší obyvatel planety Elon Musk s majetkem kolem 202 miliard dolarů ukazuje, jak může hýbat světovým děním. K jeho podnikatelskému impériu, ve kterém se věnuje vývoji kosmických technologií a masovému rozvoji elektromobility prostřednictvím společností SpaceX a Tesla přibyla i globální sociální síť Twitter. Kontroluje komunikační kanál, který používá více 230 milionů lidí hlavně v politické, byznysové a mediální sféře. Vliv mocností je opět o něco omezenější.

Ekonomické zájmy Muska se rozprostírají od USA, přes Evropu a Afriku až po Čínu. Těžko mu tak může vyhovovat globální ekonomický chaos, ke kterému přispěla i ruská válka na Ukrajině a reakce na ni v podobě rozsáhlých protiruských sankcí ze strany Západu.

Fareed Zakaria ve Washington Post napsal, že kolektivní Západ vede globální ekonomickou válku s Ruskem, ačkoliv to bylo před rokem nepředstavitelné. Podle Zakarii budou důsledky pociťovány po desetiletí, nová studená válka znamená konec éry globalizace a integrace, která formovala mezinárodní systém od roku 1989.

Nyní žijeme ve světě velmocenského soupeření, ekonomického nacionalismu a technologického "odpojování", přičemž rizika nové ekonomické války mohou být nemalá i pro USA.

Nepředstavují takové perspektivy pro Muska komplikaci? Vždyť potřebuje pro rozvoj svého podnikání s vyspělými technologiemi i nikl, titan nebo hliník, tedy komodity, jimiž hodně disponuje Rusko nebo kovy vzácných zemin. 85 procent jejich celosvětových zásob se přitom nachází v Číně. Technologické odpojování a nová ekonomická válka nemusí být úplně v jeho zájmu. A už vůbec ne otevřený střet USA a Ruska kvůli Ukrajině.

Té sice poskytl dvacet tisíc terminálů Starlink, které umožňují využívat vládě a armádě satelitní spojení, což výrazně pomohlo čelit ruské invazi, jenže v polovině října přišel s překvapivými "mírovými návrhy". Ukrajina by podle nich měla postoupit Krym Rusku, odsouhlasit si neutralitu a uspořádat nová referenda v okupovaných oblastech pod dohledem OSN. Vyvolalo to bouři nesouhlasu a obvinění, že Musk jde na ruku Kremlu.

Nebyl to ale test, kam až lze zajít, který třeba posloužil Bílému domu? Ve světle informace deníku Wall Street Journal, že Jake Sullivan, národně-bezpečnostní poradce prezidenta Bidena vedl tajné rozhovory s Putinovými poradci o tom, jak se vyhnout eskalaci konfliktu na Ukrajině možná ano.

Mohl to ovšem být i sólový Muskův krok. Třeba kvůli tomu že válka ohrožuje prosperitu jeho gigantické investice - supermoderní továrny na elektromobily Tesla ve východním Německu.

Jisté je, že kapitálu závislému na globalizaci ekonomická nestabilita nemůže vyhovovat. Musk v tom není sám. Německý byznys si chce za každou cenu udržet čínský trh, navzdory zvýšenému napětí mezi USA a Čínou. Potvrdila to návštěva německého kancléře Scholze v Pekingu.

Otázkou je, zda ještě mohou silné ekonomické zájmy obrušovat hrany nynějších i potenciálních konfliktů mezi mocnostmi. V příštích týdnech a měsících uvidíme, zda je to realita.

Miloš Balabán, Právo