Může se Evropa vyhnout Trumpovým pastem?

Když Donald Trump prezentoval v úterý své prezidentské priority v zahraniční politice Evropany opět nepotěšil. Nerovnováha v americko-evropském obchodu se má vynulovat masivními evropskými nákupy americké ropy a plynu. Jinak bude na evropskou produkci uvaleno dodatečné clo. A navíc jim vzkázal, že mají vydávat na svoji obranu pět procent HDP. Tři procenta, o kterých se v NATO nyní hovoří jako o novém cíli, mu nestačí.

K pěti procentům mají ovšem daleko i Američané, kteří dnes na obranu vydávají

okolo tří a půl procent. U Německa a Francie je to těsně přes dvě procenta, Nový generální tajemník NATO Mark Rutte prosazující tři procenta si jistě vzpomene, že se Nizozemsko dostalo ke dvěma procentům až v posledním roce jeho premiérování. I premiér Petr Fiala uvedl, že tři procenta HDP na obranu jsou realistická až za několik let.

Evropští lídři si asi těžko mohou představit, že rostoucí rozpočtové problémy evropských zemí s jejich obřími deficity budou ještě znásobeny astronomickými výdaji na obranu. Třeba Francie má rozpočtový deficit šest procent HDP a veřejný dluh výrazně přesahuje sto procent.

Předpokládaný budoucí německý kancléř, předseda německých křesťanských demokratů Friedrich Merz dokonce prohlásil, že žonglovat se dvěma, třemi nebo pěti procenty HDP na obranu je irelevantní, rozhodující je, že uděláme, co je nutné, abychom se ubránili. Není to vzkaz do Washingtonu, že obrana nespočívá automaticky v tom, že se draze kupují hlavně americké zbraně?

Problémem je, že skokové zvýšení výdajů na obranu by mohlo v Evropě podkopat sociální smír - se všemi negativními politickými, ekonomickými a sociálními dopady, které by to mohlo mít.

Potřeba více zbrojit se odůvodňuje především ruskou hrozbou. Není ale paradoxní, že právě Trump jí otupuje? Vždyť od něj zaznělo, že chápe nevoli Ruska ohledně snah Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance, což ještě podtrhl konstatováním, že je proti tomu, aby byla přijata za jejího člena. A o amerických bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, po kterých volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nepadlo ani slovo.

Evropa se tak dostává do kritického momentu, kdy Trump může americkou politiku vůči Ukrajině otočit o sto osmdesát stupňů. Scénář, že by pak válka pokračovala a Ukrajina byla podporována jen Evropany je mimo realitu. Známý komentátor Wolfgang Münchau lapidárně konstatoval. že EU není absolutně schopna financovat válku a "pokud někdo zoufale potřebuje dohodu k jejímu ukončení, je to právě ona".

Bude ale Evropa schopna při jejím uzavírání hrát nějakou roli, aby nebyla odstavena Trumpem na vedlejší kolej? To je teď klíčová otázka.

Miloš Balabán, Právo