Na pokraji energetické katastrofy. Blízkovýchodní plynový armageddon postihne i nás
Devátého března vystoupila na ekonomickém sympoziu v Tokiu šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieová s varováním, že pokud bude konflikt kolem Íránu trvat déle, může zpomalit globální ekonomiku a zvýšit inflaci. Vlády se mají připravit na "nemyslitelné" i "nepravděpodobné" scénáře. A i když konflikt skončí budou podle Georgieové pravděpodobně následovat další otřesy.
Byla to prorocká slova. Válka s Íránem přináší nejen uzavření Hormuzského průlivu, přes který proudí 20 procent globálních dodávek ropy a plynu ale i ničení energetické infrastruktury v Íránu i ve státech Perského zálivu. Ceny obou energetických komodit letí vzhůru a svět se ocitá podle výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola na pokraji energetické katastrofy, vůči níž nebude žádná země imunní.
Jejím spouštěčem může být i "plynová válka". Předminulý týden Izrael nejprve zaútočil na největší íránské plynové pole South Pars s cílem paralyzovat zdejší těžbu. Írán na to odpověděl úderem balistických raket na největší katarský terminál zkapalněného plynu Ras Laffan.
Obchodníci s plynem to označili za plynový armageddon, protože celá pětina světových zásob LNG pochází odtud, vyřazeno je 17 procent katarské zpracovatelské kapacity. Oprava terminálu potrvá tři až pět let a Katar přijde ročně o 20 miliard dolarů příjmů. Obnovení dodávek plynu na předválečnou úroveň může trvat i roky.
Dál se prohloubí energetická krize v Indii, Pákistánu a Bangladéši, které závisí na dodávkách plynu z Kataru a Spojených arabských emirátů. Ohrožena je potravinová bezpečnost – miliardová Indie omezuje kvůli deficitu plynu výrobu hnojiv. Katar ruší dlouhodobé dodávky LNG s Čínou, Koreou, Itálií a Belgií.
Konflikt může negativně ovlivnit i globální klimatickou politiku. Jeden a půl miliardová Indie silně zvažuje, že by plynový výpadek mohla nahradit s pomocí vyšší spotřeby uhlí.
A Evropa stojí před druhým energetickým šokem v rozmezí čtyř let. V roce 2022 se musela výrazně odklonit od ruských energií po vpádu Moskvy na Ukrajinu. Tehdy pocházela zhruba pětina dovozu plynu z LNG, dnes už je to polovina a tento podíl má dále stoupat. Ceny plynu ale mají růst až do konce příštího roku a Evropa bude muset soupeřit o cenu i o omezené dodávky hlavně s Japonskem a Jižní Koreou. Musí též naplnit poloprázdné plynové zásobníky po zimě.
Britský energetický investor a bankéř Laurent Segalen konstatoval v listu The Financial Times, že "nadcházející měsíce budou pro dovozce plynu krvavou lázní". A určitě nebudou Evropu šetřit ani američtí producenti LNG, i když paradoxně plynovou Pandořinu skříňku pomohl otevřít svojí íránskou operací americký prezident Donald Trump.
Konec konfliktu je zatím v nedohlednu. Jisté je, že vláda premiéra Andreje Babiše bude muset krátce po nástupu k vládnutí, stejně jako vláda premiéra Petra Fialy po vypuknutí války na Ukrajině, zvládat externí ekonomický šok, který zkomplikuje život i většině občanů.
Miloš Balabán, Právo