Na prahu horké války

Veřejnost i řada politiků v Evropě i v USA volá po zřízení bezletové zóny, která by měla zabránit leteckým útokům, bombardování měst a vojenské a civilní infrastruktury.I přesto, že Spojené státy a NATO jsou s Ruskem kvůli Ukrajině v otevřené politické a ekonomické válce, která má i těžké globální dopady, je bezletová zóna zatím mimo hru. Znamenala by přímý vojenský konflikt s Ruskem, což by mohlo vést k třetí světové válce.

Pro veřejnost i některé politiky je samozřejmě velmi složité tento fakt přijmout, když chtějí "rozhodnou akci", která by měla dokázat sílu Západu v pomoci válkou ničené Ukrajině. Je ovšem třeba i v této vyostřené situaci zachovat chladnou hlavu. Zajímavé je, že asi nejvíce si uvědomují, co všechno je v sázce, právě Američané. Ostatně na jejich bedrech by případné zavedení bezletové zóny leželo. Evropa by to těžko sama zvládla.

Bezletová zóna je velmi náročnou operací, která zahrnuje propojení zpravodajských informací, pozemního pozorování, stálého hlídkování s velkým množstvím letadel s cílem zabránit nepřátelským letounům v proniknutí do střeženého prostoru.

V historii byly bezletové zóny zavedeny už třikrát: v Iráku po první válce v Perském zálivu, v Bosně v polovině devadesátých let a v libyjské občanské válce v roce 2011. Co je jejich hlavním znakem? USA jako vynutitel zón měl proti sobě nepřátele, kteří měli velmi slabé letecké síly i protivzdušnou obranu.

Na Ukrajině by to bylo zcela jiné: proti USA a NATO by stály síly velké vojenské mocnosti s vyspělým letectvem a jadernými zbraněmi. Znamenalo by to, že v přímém ohrožení by se např. ocitly i letecké základny na území NATO, odkud by startovaly hlídkové letouny. Ruský úder na vojenskou základnu u Lvova pár kilometrů od polských hranic vedený raketami s plochou dráhu letu z Azovského moře ukázal, co by se mohlo stát. V bezpečí by nebyla ani letecká základna Armády ČR u Čáslavi.

V této chvíli tak zůstávají jediným nástrojem pomoci rozsáhlé dodávky zbraní a vojenského materiálu. Ve střetu velmocí to není nic neobvyklého. Docházelo k tomu za válek v Koreji a ve Vietnamu, kde SSSR a USA mohutně podporovaly svoje spojence. Američané podporovali i mudžahedíny v boji proti Sovětům v Afghánistánu.

Profesor válečných studií na Kolumbijské univerzitě Richard Betts ve Foreign Affairs napsal, že bezletová zóna by proměnila novou studenou válku v horkou, která by mohla způsobit zkázu v takovém rozsahu, že by se i devastace Ukrajiny současnou válkou zdála bezvýznamná.

Pokud už jsme v nové studené válce je dobré se poučit z té staré, kdy svět několikrát stál na okraji propasti. Katastrofy odvracela diplomacie mezi USA a SSSR a přímé rozhovory mezi nimi. Možná, že jsou potřeba právě nyní, jakkoliv může být pro Američany složité komunikovat s Ruskem jako s útočníkem. Je to ale jediná alternativa bezletové zóny, která může zafungovat. Je určitě i v americkém zájmu nedostat se až do horké války nebo i na její práh.

Miloš Balabán, Právo