Nalomená demokracie

23.05.2023

Bývalý polský prezident Alexandr Kwašniewski dal svým interview pro Právo (18.5.) důvod k přemýšlení o smyslu a kondici Visegrádské čtyřky. "Řeknu otevřeně, že V4 existuje, protože ji nikdo nezrušil, ale ve skutečnosti, jako by ani neexistovala".

Důvodem jsou hlavně neslučitelné pozice Polska a Maďarska k ruské válce na Ukrajině. Polsko je jeden z evropských lídrů pomoci Ukrajině, Maďarsko se naopak snaží vyjít s Putinem hlavně kvůli svým ekonomickým zájmům. Jenže i přesto je něco spojuje. Obě země prosazují "neliberální demokracii" ve které dostává na frak právní stát. Vede to k pnutí s Bruselem.

Popis polské reality z úst Kwašniewského je silná káva. Nejvlivnější polský politik Kaczyňski dokázal v zájmu vlastní moci zničit demokratické instituce v zemi, místo aby je posiloval a rozvíjel. Svoboda slova má také pořádné trhliny, když došlo k totálnímu podřízení státní televize propagandě vládnoucí strany.

Kwašniewski sice říká, že Češi a Slováci jsou v otázce právního státu úplně jinde než Poláci a Maďaři, nemají ale i oni nemalé problémy s vedením státu?

Na Slovensku chaos trvající v politice od posledních parlamentních voleb a absence jakékoliv politické kultury vedl k ochromení vládnutí, ustavení úřednické vlády a předčasným volbám. Co přinesou ještě přesně nevíme. Z diskreditace demokracie, která dosáhla nebývalých výšin nic dobrého vzejít nemusí.

Česko snad vypadá na první pohled demokraticky nejstabilněji, nicméně zdání může klamat. Že by vládnutí pětikoalice klapalo se říct nedá a ve vládnutí jsou vidět silné prvky politické arogance vůči opozici i veřejnosti. Aktuálně se to projevuje v otázce prosazování ohlášených úsporných opatření.

A nezapomínejme, že ještě před pár měsíci se u nás počítalo v rámci "boje s dezinformacemi" s našlápnutím k novodobé cenzuře, což se ale setkalo s takovým odporem, že to spadlo pod stůl. Na jednu z vládních stran (STAN) pak prasklo napojení na mafiánské struktury.

Celkem se nám tady rýsuje hodně rozporuplný obraz části "nové Evropy", která sice na jedné straně zatím zvládá nejvážnější bezpečnostní výzvu od konce studené války v podobě dopadů ruské války na Ukrajině, nicméně na straně druhé její demokracie a vnitřní stabilita nestojí na úplně pevných základech.

V tomto světle je zároveň pokrytecké poučovat ostatní svět o demokratických hodnotách a dobrém vládnutí, když se ho zrovna ve střední Evropě moc nedostává.

Zkrátka a dobře politická budoucnost střední Evropy je zamlžená. V době zvýšených geopolitických nejistot a nových hrozeb to není dobrá zpráva.

Miloš Balabán, Právo