NATO prahu nové éry

Ukrajina mohla nabýt v minulých letech dojem, že členství v NATO je reálné a, že by USA a aliance mohly v případě konfrontace s Ruskem přijít na pomoc. To se ukázalo jako zcela nereálné. Opakuje se "gruzínský scénář".

Bývalý poradce prezidenta Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton se nechal slyšet, že se nyní z Bruselu ozývá mnoho tvrdých prohlášení. "Ale všechny tyhle drsné řeči u šálku kávy nemají žádnou cenu". A dodal, že Amerika měla poslat na Ukrajinu vojáky už dávno, aby zadržela Moskvu. Teď už je podle Boltona pozdě.

Jenže prezident Biden si jako veterán studené války dobře uvědomuje rizika otevřené konfrontace mezi USA a Ruskem, která by mohla spustit i jadernou válku.

"Naše jednotky nejsou a nebudou zapojeny do konfliktu s Ruskem na Ukrajině. Naše jednotky nejsou poslány do Evropy, aby bojovaly na Ukrajině, ale aby chránily spojence NATO a uklidňovaly spojence na východě" prohlásil Biden.

Do tohoto vyjádření zapadá i to, že Washington odmítl vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, což by vedlo k přímému konfliktu s Rusy.

Generální tajemník NATO Stoltenberg je taktéž opatrný. Před videosummitem lídrů členských států Aliance zdůraznil důležitost zabránění náhodných střetů mezi jednotkami Ruska a NATO. "Přijímáme obranná, prověřená a uměřená opatření a nevyhledáváme konfrontaci."

Ruská invaze nastoluje novou situaci. Jak napsali ve Foreign Affairs bezpečnostní experti Liana Fixová a Michael Kimmage Západ bude muset řešit dva klíčové úkoly: důraznou obranu evropského míru a obezřetné vyhýbání se vojenské eskalaci s Ruskem a dodávají, že ty nebudou nutně slučitelné. Důvod? USA a jejich spojenci se mohou v důsledku ruských vojenských akcí na Ukrajině ocitnout ve stavu hluboké nepřipravenosti vytvořit nový evropský bezpečnostní řád.

Jenže bez něj se Evropa neobejde v situaci, kdy se hroutí světový řád současný. Za staré studené války existovala aspoň nějaká pravidla, ta teď chybí. Starý řád je mrtev, nový ještě není. A jaderné zbraně zůstávají. Putin nám to teď připomenul.

NATO se ocitá v jiné bezpečnostní realitě. Éra misí k podpoře budování demokracie je definitivně po Afghánistánu u ledu. Rozšíření NATO o Gruzii je nepravděpodobné, v úvahu připadá jen členství Švédska a Finska. I když i to může hodně zvažovat pro a proti. Turecko jako člen aliance možná skončí s geopolitickým lavírováním. Američané jsou nuceni vrátit se na plný profil do Evropy i přesto, že jejich hlavní pozornost je koncentrovaná na Čínu. Úvahy, které se objevovaly v posledních měsících, že Evropa by mohla být americkým týlem při střetu s Čínou jsou po Ukrajině mimo hru.

Vojenské rozpočty půjdou nahoru, Německo už jde příkladem, posiluje vojenský rozpočet o 100 miliard eur. Získávat pro to podporu voličů až po čase opadne bezprostřední šok z války bude denní chleba politiků. Něco se bude muset obětovat a něco přehodnocovat. Green Deal je první na ráně.

Miloš Balabán, Právo