Nebezpečné raketové hry

V americké politice přestalo platit, že odcházející prezident jako "chromá kachna" nebude do přísahy nově zvoleného prezidenta přijímat žádná zásadnější rozhodnutí.

Joe Biden dal totiž Ukrajincům povolení používat rakety delšího doletu ATACMS k útokům do hloubky ruského území, i když to měsíce odmítal. Obával se ruské reakce a eskalace války. A bral v potaz i názor Pentagonu, že rakety nemohou zásadněji vývoj války ovlivnit. To platí dál. Sobotní vydání deníku New York Times zmínilo vyjádření amerických zpravodajských služeb, že je nepravděpodobné, že by zrychlené dodávky zbraní, vojenského vybavení a munice Ukrajině pomohly v blízké budoucnosti zvrátit nepříznivý vývoj na válečné frontě.

Bidena tak mohlo vést k rozhodnutí vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a jeho záměr dosáhnout ukončení války. Konkrétní kroky vedoucí k takovému cíli zatím známy nejsou, nicméně stojí za to připomenout dva roky starý závěr tehdejšího předsedy sboru náčelníků americké armády, generála Marka Milleyho: "Vojenského vítězství v pravém smyslu slova pravděpodobně nelze dosáhnout, a proto je třeba se obrátit k jiným prostředkům. Je tu příležitost vyjednávat, aby bylo dosaženo míru." A dodal, že Ukrajina má zahájit rozhovory s Ruskem a USA musí změnit svoji politiku vůči Kyjevu. Nevychází Trump z této logiky?

Jenže se zdá, že i možnost obratu v americké politice přiměla Bílý dům Trumpovy záměry torpédovat. Budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz prohlásil, že Bidenovo rozhodnutí představuje "další krok na žebříčku eskalace a nikdo neví kam to směřuje." Trumpovi blízký Richard Grenell, bývalý ředitel Národní zpravodajské služby a podle agentury Reuters i možný kandidát na post amerického zvláštního vyslance pro Ukrajinu, se nechal slyšet, že je to jako rozpoutání úplně nové války.

Rusům se dala možnost, aby rozehráli svoji "eskalační hru" demonstrující před světem jejich připravenost bránit se "kolektivnímu Západu" i jadernými zbraněmi. Prezident Vladimír Putin podepsal ve středu novou jadernou doktrínu a ve čtvrtek zasáhla město Dnipro hypersonická balistická raketa středního doletu Orešnik vybavená nejadernou bojovou hlavicí.

Takový typ rakety byl na bojišti nasazen poprvé. Ještě se ale hraje podle pravidel studené války: půl hodiny před úderem byly o něm Američané vyrozuměni. Zpráv asi měli i víc, neboť v Kyjevě stačili v předstihu uzavřít své velvyslanectví.

Na pozadí raketových her ale může být cesta k uklidnění situace delší a krvavější, což je pravý opak toho, co země potřebuje.

Miloš Balabán, Právo