Nečekaná hrozba pro demokracii

Společnost Meta Platforms, která patří jednomu z nejbohatších lidí planety Marku Zuckerbegovi pohrozila, že kvůli sporům o uchovávání dat uživatelů přestane v Evropě nabízet své služby. Především tedy Facebook a Instagram.

Opět se ukazuje, že žijeme ve světě s mnoha póly vlivu. Nejsou jimi jen silní globální aktéři - USA, Čína, Rusko nebo EU - ale i silné nadnárodní korporace především technologické společnost

Jejich zisky jsou enormní. Tržní hodnota Mety přesahuje bilion dolarů a minulý rok dosáhly její tržby téměř 118 miliard dolarů a zisk 47 miliard dolarů. Informace a data jsou dnes "ropou 21. století" a jejich využívání i zneužívání ovlivňuje politiku, ekonomiku i chování lidí na celém světě. Třeba i cílením reklamy velkých inzerentů.

Technologické firmy neváhají tvrdě prosazovat svoje komerční zájmy i vůči rozvinutým zemím. Příkladem je Austrálie: před rokem Zuckerberg zablokoval Australanům na Facebooku sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Šlo o reakci na chystaný zákon, který má přimět digitální platformy platit mediálním domům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Po dohodě s vládou ale už po pár dnech vrátil Facebook vše do původního stavu. A to i přesto, že byl nakonec zákon o platbách médiím schválen.

Teď si vyšlápl na Unii. Tady se ale na rozdíl od nejednotné zahraniční a bezpečnostní politiky zřejmě ukazuje její ekonomická moc. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že "velké technologické společnosti musí chápat, že evropský kontinent je suverénní a že bude vzdorovat. Evropská unie má tak velký vnitřní trh a takovou ekonomickou sílu, že pokud budeme postupovat jednotně, nenecháme se něčím takovým zastrašit."

Problém uchovávání dat je samozřejmě vážná věc, když má data fakticky pod kontrolou jeden člověk. Závažná je ovšem i manipulace s veřejným míněním. Provalilo se to na podzim, když Wall Street Journal začal publikovat sérii článků stojících na dokumentech, které z Facebooku vynesla jeho bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová.

Co ukázaly? Že firma dobře ví, jak negativně působí na psychické zdraví mladých žen a dívek Instagram, ví o drogových kartelech na svých platformách a jejich využívání ke kupčení s lidmi. Vylepšovala i data o inzerci a věděla i o tom, že reforma způsobu řazení příspěvků vedla v roce 2018 k nárůstu polarizujícího a politicky štvavého obsahu.

Firma zrozená v lůně demokratického světa dnes používá praktiky kombinující ekonomický nátlak s manipulací veřejnosti. To zní jako hybridní hrozba, což se dnes skloňuje především v souvislosti s protivníky Západu. Vážná otázka pro demokraticky zvolené vlády.

A jako perličku lze uvést zajímavou zpověď německého vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka: "Hackeři mě připravili na čtyři roky o mé účty na Facebooku i Twitteru. Přiznám se, že můj život bez sociálních sítí byl jednoduše fantastický." Komentáře asi netřeba.

Miloš Balabán, Právo