Nejde jen o procenta, obrana musí být brutálně efektivní

Vláda čelí kritice prezidenta Petra Pavla i opozičních stran za pokles výdajů na obranu o 21 miliard oproti původnímu rozpočtu Fialovy vlády. Kritici tvrdí, že si země nemůže dovolit rozpočet na obranu nezvyšovat s ohledem na rostoucí hrozbu války. Poukazuje se též na nutnost plnit náš závazek k navyšování výdajů na obranu daný na jednání summitu NATO v červenci minulého roku.

Možná je ale na místě vnést do debaty o navyšování rozpočtu na obranu více racionality a méně emocí. Magická procenta výdajů na obranu sama o sobě nevybudují armádu schopnou obstát v potenciálním konfliktu nebo mít relevantní odstrašující schopnost.

Je na místě připomenout některá důležitá fakta. V roce 2017 byly výdaje na obranu okolo 52,7 miliardy korun, minulý rok to bylo už téměř 160 miliard korun. Bohužel se ale na pozadí stálého navyšování obranného rozpočtu podcenila potřeba s ním koncepčně pracovat.

Příkladem je zde plnění závazku vůči NATO k výstavbě těžké brigády. Její vznik se začal plánovat v roce 2017 s tím, že bude "hotovo" v roce 2025. Nestalo se tak – minulou vládou a velením armády byl cíl posunut až do roku 2035 i přesto, že výdaje na obranu v uplynulých letech skokově narůstaly. Logiku pak postrádá tvrzení, že pokud rozpočet ministerstva obrany letos nedosáhne výše 175,8 miliardy korun nebudou splněny cíle výstavby schopností na summitu v Haagu. Jenže oni nejsou splněny ani cíle z roku 2017!

S velkou slávou byl minulou vládou sice zákonně zakotven obranný rozpočet na úrovni dvou procent HDP, jenomže jeho čerpání bylo v mnoha ohledech nárazovité. Aby došlo k čerpání dvou procent muselo se to dohánět platbou záloh za ještě nedodanou vojenskou techniku v řádu i desítek miliard korun, což se týká i stíhaček F-35. S touto obří zakázkou současná vláda už nic neudělá, i když obranný rozpočet v budoucnu pořádně zatíží s rizikem, že kvůli stíhačkám může dojít k podfinancování jiných druhů vojsk než letectva.

V současné situaci s rozpočtem je tedy nejprve nutné vytyčit efektivní koncepci a strategii, jak zajistit, aby armáda splnila procentuální závazek k NATO ve výdajích na obranu v roce 2035, což naznačil i ministr obrany Jaromír Zůna.

Nemůže to ale být založeno na dosavadních představách vedení armády, které sdílí i část politiků, že "finance řešit nebudeme, ty dostaneme". Naopak platí to, co řekl před třemi lety náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v souvislosti se schválením zákona o vydávání dvou procent HDP na obranu: obranný rozpočet musí být "brutálně efektivní."

Miloš Balabán, Mladá Fronta Dnes