Nejen Izrael, i Západ musí řešit těžké dilema

Teroristická hnutí Hamás a Islámský džihád vládnoucí v Gaze, odmítla o Vánocích egyptský návrh vzdát se moci výměnou za trvalé příměří. Další pokus o řešení ztroskotal. A izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo izraelskou pozici: My se nezastavujeme a pokračujeme v boji a boje v příštích dnech ještě zesílíme. Bude to dlouhá bitva a neblíží se ke konci."

Zvěrstva spáchaná Hamásem 7. října na izraelských civilistech jsou nepředstavitelná a nepřijatelné je i násilné odvlečení více než dvou stovek rukojmích. Nikdo nemohl Izraeli upřít právo na sebeobranu útokem na teroristy v Gaze. Jenže s tím jsou spojeny nemalé oběti civilistů.

Šéfové vlivných humanitárních organizací – Care USA, Mercy Corps, Norské rady pro uprchlíky a Oxfamu - napsali v New York Times, že operace v Gaze i přes ohavnost akce Hamásu není cestou k míru, neboť v žádné jiné válce v tomto století "nebyli civilisté tak uvězněni, bez jakékoli cesty nebo možnosti uniknout, aby zachránili sebe a své děti." Počty obětí skutečně vyvolávají znepokojení: podle britského týdeníku The Economist dosud zemřelo 18 tisíc Gazanů.

Izraeli se ale zatím nepodařilo dosáhnout svého hlavního cíle – zničit vojenské schopnosti Hamásu. Zatím se opírá o podporu Spojených států, jenže ta může začít oslabovat. Naznačilo to varování prezidenta Joea Bidena, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu pro svou kampaň proti Hamásu. Prezident se nachází pod stále větším tlakem veřejnosti i členů vlastní Demokratické strany, pro který je stoupající počet civilních obětí nepřijatelný. S tím musí v kampani před prezidentskými volbami vážně počítat.

Nemůže nakonec dojít k tomu, že pokud se Izraeli nepodaří dosáhnout v následujících týdnech nějakého zásadního průlomu, Spojené státy mu odepřou politickou podporu? Zvláště pro Netanjahua, který ve válce hraje o politické přežití, by to byla nemalá komplikace.

Je také třeba brát v potaz i další faktor, který může izraelskou operaci v Gaze zbrzdit. Ekonomicky silný Izrael jí zatím zvládá i přesto, že do konce listopadu ho stála 50 miliard dolarů. Ekonomičtí analytici ovšem předvídají, že v posledním čtvrtletí dojde k prudkému poklesu ekonomického výkonu země o 11 procent. A tři největší světové ratingové agentury snížily její rating na negativní. Otázkou je, zda jsou enormní výdaje na současnou válku dlouhodobě udržitelné.

Židovský stát se nachází ve velmi komplikované situaci, jde mu možná ještě více než v předchozích blízkovýchodních válkách o přežití. Je též vystaven těžkým politickým a bezpečnostním dilematům. A Západ musí mít přes všechny výhrady k operaci v Gaze na paměti, že případný kolaps jediné demokracie na Blízkém východě by měl dalekosáhlé negativní bezpečnostní dopady.

Miloš Balabán, Právo