Nelehká Macronova partie

Na oficiální návštěvu Číny dorazil před Velikonocemi francouzský prezident Emmanuel Macron. Měl dva úkoly: přesvědčit Čínu, aby využila svůj vliv na Rusko ke spuštění diplomatického řešení války na Ukrajině, a zároveň zajistit pokračování proaktivní ekonomické spolupráce s Pekingem. Proto prezidenta doprovázelo přes padesát vlivných podnikatelů, mimo jiné šéfové energetického gigantu EDF a Airbusu.

Macron neuspěl, aby Putina od invaze odradil, teď chce na svoji stranu získat čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeden vysoký francouzský úředník pod příslibem zachování anonymity uvedl, že Čína je jedinou zemí na světě, která může s konfliktem na Ukrajině pohnout.

Odpovídalo tomu několikahodinové jednání obou prezidentů. Macron řekl, že poskytl čínským partnerům prostředek k "vytvoření uceleného názoru" na konflikt a vyzval Si Ťin-pchinga k prohloubení dialogu s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Si potvrdil, že Čína a Francie mají schopnost a odpovědnost překonat "spory a překážky" v době, kdy svět prochází hlubokými dějinnými změnami. "Čínsko-francouzské vztahy zůstávají stabilní a pozitivní," dodal. Na výzvu Macrona, aby Čína nedodávala zbraně Rusku Si opáčil dle zdroje z francouzské delegace, že to "není naše válka". Se Zelenským se sejde až "přijde čas". Shoda panuje na tom, že jaderné zbraně by měly být z ukrajinského konfliktu vyloučeny. Nepodstatnější je, že podle čínského listu Global Times navrhl Si přijetí společné čínsko-francouzské výzvy k politickému urovnání ukrajinské krize.

Důležité bude, zda se podaří udržet čínskou ochotu být aktivním aktérem v řešení konfliktu. Existují překážky, které to mohou zhatit.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová, která také Čínu navštívila souběžně s Macronem měla před odjezdem do Pekingu projev, kde negativně zhodnotila čínskou politiku: doma je více represivní a v zahraničí orientovaná na stále větší sebeprosazování. Kritizovala také "přátelství" Pekingu a Moskvy. Odráží to postoj Washingtonu.

Některé členské země EU, včetně Česka to mohou vidět podobně, některé, jako Německo, Francie nebo Španělsko jsou zdrženlivější. Mají na paměti svoje výhodné ekonomické vztahy s Čínou a nevyhovuje jim americký tlak na oddělování se od Číny.

Fakta jsou přitom jasná. Obchodní výměna mezi Čínou a EU v roce 2022 dosáhla téměř 845 miliard dolarů, takže oddělování by evropskou ekonomiku citelně zasáhlo. Web Politico uvedl, že to nutí Evropskou komisi ke zdrženlivosti. Chce, aby se Unie vyhnula zatažení do možného konfliktu mezi USA a Čínou.

Tomu odpovídá i informace listu Washington Post. Okolí francouzského prezidenta naznačilo, že při jednání obou prezidentů zazní návrh, že Francie odolá tlaku USA na oddělování se od Číny, pokud Peking investuje diplomatický kapitál do nastolení míru na Ukrajině.

Zda tomu tak bylo nevíme, nicméně Si při jednáních řekl, že Čína podporuje Evropu při dosahování strategické autonomie a že vztah mezi Čínou a EU by neměl být "podroben" třetí straně a že věří, že Evropa bude ve vztazích s Čínou nezávislá.

Vzkaz pro Macrona nemohl být jasnější. Diplomatická partie je rozehraná, dotáhnout ji do dokonce ale jednoduché nebude.

Miloš Balabán, Právo