Německo - nemocný muž Evropy

Německo zažívá ekonomický pokles. HDP klesl prvním čtvrtletí o tři desetiny procenta, ve druhém o pět desetin. Země se potýká s nezvykle vysokou inflací 7-8 procent a ekonomové varují, že klesá životní úroveň střední třídy jako "páteře demokracie". Velké světové ekonomiky ale na rozdíl od Německa rostou a MMF předvídá, že jeho růst bude v příštích letech pomalejší než v USA, Francii a Británii.

Ruská válka na Ukrajině odřízla Německo od dodávek levného ruského plynu, který poháněl německý průmysl. Měl také přispívat k zajištění německé energetické transformace k obnovitelným zdrojům energie. I přesto došlo k odstavení tří posledních jaderných elektráren.

Vyšší ceny energií způsobují růst nekonkurenceschopnosti německého průmyslu. Zemi hrozí deindustrializace. Pro Německo, které je jednou z mála západních zemí, kde je stále zachována skutečná výroba a kde fungují taková odvětví jako strojírenství, automobilový průmysl a petrochemická výroba je to nepředstavitelný scénář.

Produkty "Made in Germany" byly vždy žádané po celém světě jako příklad kvality a spolehlivosti. Jenže poptávka po nich klesá kvůli vysoké ceně způsobované i růstem cen energií. Vlajkové lodi německého průmyslu – firmy BASF, Volkswagen a Siemens už vážně zvažují přenesení výrob do USA a Asie. Chemický gigant BASF se už rozhodl investovat 10 miliard dolarů do nového závodu v Číně. Mercedes oznámil, že čínský trh živí firmu ze 37 procent.

To potvrzuje, jak je Německo na Čínu silně navázané. V roce 2022 činila vzájemná obchodní výměna 314 miliard dolarů. I tady se ale na obzoru objevují mračna. Čínské elektromobily začínají být pro německé automobilky silnou konkurencí. Američané zároveň po Němcích chtějí, aby ekonomickou spolupráci s Čínou omezovali jako součást jejího globálního zadržování Západem. Nová německá bezpečnostní strategie se snaží řešit kvadraturu kruhu konstatováním, že Čína je zároveň partnerem, konkurentem i systémovým rivalem.

Vládnoucí trojkoalice SPD, Zelení a FDP je kromě ekonomických problémů tísněna i dopady nezvládané migrační politiky. Stává se to zdrojem stále většího společenského pnutí. Roste popularita krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Podle průzkumů má už více jak dvacetiprocentní voličskou podporu.

Naproti tomu podle průzkumu veřejnoprávní televize ARD z počátku srpna nebylo se současnou německou vládou vedenou sociálnědemokratickým kancléřem Scholzem spokojeno 78 procent občanů. Těžko pak očekávat, že by se vláda odhodlala k nějakým radikálnějším ekonomickým reformám, když by mohly opět nahrát AfD.

The Economist už označil Německo za nemocného muže Evropy. A pokud se její ekonomická lokomotiva nachází v potížích dotkne se to celé EU, včetně Česka, které je s Německem úzce provázáno. Další špatná zpráva pro naši ekonomiku potýkající se s recesí.

Miloš Balabán, Právo