Nerovné tragédie

26.06.2023

Ztroskotání miniponorky Titan při výpravě k vraku Titaniku bylo minulý týden ve středu světového zájmu. V Atlantiku probíhala rozsáhlá záchranná operace, prohledávala se oblast o rozloze Belgie. Nebyla úspěšná. Titan rozdrtil 3800 metrů pod hladinou moře tlak vody a celá pětičlenná posádka zahynula.

Při zážitkovém výletě, za který si společnost OceanGate Expeditions účtuje 250 tisíc dolarů na osobu, zahynuli i pákistánský miliardář Shazhad Dawood jeho syn Suleman. Daewood je spoluvlastníkem rodinné korporace Engro Corp., která podniká v energetice, chemickém a potravinářském průmyslu.

Proč to připomínat? Protože v polovině června napěchovali v libyjském Tobruku pašeráci lidí do vetché lodi okolo 750 uprchlíků ze Sýrie, Egypta a Pákistánu. Podmínky na lodi byly děsivé, během plavby k evropským břehům zemřelo šest lidí žízní a loď se nakonec potopila blízko řeckého pobřeží. Skončilo to mnohem větší námořní tragédií než v případě miniponorky Titan. Řecké úřady napočítaly pouhých 104 přeživších. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylvy Johanssonová ji považuje za jednu z nejhorších ve Středozemním moři.

O život přišlo i 300 Pákistánců, kteří se podle jednoho svědectví nacházeli v podpalubí. Na rozdíl od miliardáře Daewooda to ale nebyla zážitková plavba nýbrž plavba existenční, cesta za lepším životem.

Důvod je zřejmý. Pákistán prochází těžkou hospodářskou krizí, inflace prudce stoupla, země musí dovážet základní potraviny, aby lidé neumírali hlady, přičemž dochází ke smrtelným tlačenicím v distribučních centrech, roste nezaměstnanost, a navíc dochází k častým výpadkům energie. Stále více lidí z 230milionového Pákistánu vidí jako jediné řešení emigraci. Na té se přiživují rostoucí sítě pašeráků. Vláda, která je v područí "kvazifeudálních potentátů" mezi které patří podle Washington Post i miliardář Daewood, vlastnící tajné bankovní účty v panamském daňovém ráji, proti tomu nic moc nepodniká.

Je ironií osudu, že v rozmezí několika dnů došlo ke dvěma námořním tragédiím, které jsou sice spojeny s Pákistánem, ale kardinálně se od sebe liší. Zatímco o utonutí "lodi miliardářů" se široce referuje, smrt stovek lidí ve Středozemním moři nestála za větší zmínku.

Nerovné tragédie se tak stávají dalším mementem i pro Evropu. Nelze nepřipomenout, že smrtící cesta Pákistánců začala v Libyi, která se po anglicko-francouzské intervenci před dvanácti lety, jejímž cílem bylo svržení libyjského diktátora Kaddáfího, pohroužila do chaosu a stala se nástupištěm uprchlíků do Evropy.

Miloš Balabán, Právo