Nigerský hlavolam pro Afriku i Západ

 Minulý měsíc byl svržen vojenskou juntou demokraticky zvolený prezident Nigeru Mohamed Bazoum. The Economist k tomu napsal, že nigerský převrat se může zdát jako vzdálený vývoj v zemi, která postrádá geopolitický význam. Opak je pravdou.

V zemi je rozmístěno okolo 1500 francouzských vojáků, kteří jsou zapojeni do protiteroristických operací proti uskupením Al Káidy a Islámského státu operujících v regionu afrického Sahelu.

Je zde i tisícovka Američanů, hlavně na letecké základně v Agadesu, která je centrem operací s drony Afrického velitelství Spojených států. A pak jsou zde bohaté zásoby uranu, který putuje hlavně do Francie a EU. Niger zároveň sousedí s Mali a Burkinou Faso, kde operují ruští wagnerovci. A další sousední země, na ropu bohatá a lidnatá Nigérie, se potýká s islamistickým uskupením Boko Haram.

Nigérie jako klíčová země Západoafrického bloku ECOWAS přišla s iniciativou uskutečnit vojenskou intervenci do Nigeru, jež by měla zbavit juntu moci. Slova ale nenásledují činy. Důvod naznačil bývalý velitel sil NATO v Evropě admirálJames Stavridis. Podle něj hrozí, že boj o Niger může být spouštěčem rozsáhlé války v Africe. Jistě si lze představit otevřené střety armád Nigerie nebo Čadu a armádami Nigeru, Mali a Burkiny Faso, které Nigeru vyjádřily podporu.

Nebyl by nakonec výsledek podobný tomu, co jsme viděli před dvanácti lety v Libyi, kde svržení Muammara Kaddáfího francouzsko-britskou operací zplodilo totální bezpečnostní chaos? Nepřeměnil by se pak celý rozsáhlý region od Libye až po Guinejský záliv v nekontrolovatelnou zónu, kde budou působit radikální islamisté na straně jedné a wagnerovci na straně druhé?

Evropa by pak měla kromě ruské války na Ukrajině na svém jižním předpolí další nemalý bezpečnostní problém.

Francie i USA se zřejmě proto zatím drží zpátky. Francouzské ministerstvo zahraničí jen vyjádřilo podporu úsilí ECOWAS o řešení situace. Totéž učinil americký ministr zahraničí Blinken, aniž by myšlenku vojenské intervence podpořil.

A v Niamey, hlavním městě Nigeru, jednala 7. srpna s nejvyššími představiteli junty proslulá Blinkenova náměstkyně Victorie Nulandová. Novinářům řekla, že "konverzace byla extrémně upřímná a někdy docela obtížná", i když zároveň konstatovala, že myšlenky junty nejsou v souladu s ústavou. Američané následně zastavili humanitární pomoc Nigeru v objemu 200 milionů dolarů.

USA se ale určitě nechtějí vtáhnout do nějaké intervence v okamžiku, kdy je veškeré politické a vojenské úsilí zacíleno na ruskou válku na Ukrajině. Nějakou další intervenci podobnou Iráku a Afghánistánu si prezident Biden nemůže dovolit. Francie je na tom podobně. Druhá válečná fronta by už mohla být nejen pro Francii ale potažmo pro Evropu nad jejich síly.

Situace je ovšem stále nepřehledná s řadou rizik. Vojenská eskalace se tak úplně vyloučit nedá.

Miloš Balabán, Právo