Nizozemský obrat posiluje krajní pravici v Evropě

Půl roku po parlamentních volbách v Nizozemí, které vyhrála krajně pravicová Strana pro svobodu Geerta Wilderse dojde k vytvoření nové vlády. Spolu s PVV v ní zasedne i středopravá Lidová strana pro svobodu a demokracii premiéra Marka Rutteho a dvě další pravicová uskupení. Wilders se sice vzdal pozice premiéra, přesto bude jeho strana výrazně ovlivňovat nizozemskou politiku. Pečetí to Rutte, jenž se nově stane generálním tajemníkem Severoatlantické aliance.

Pozadí Wildersova vzestupu popsal novinář Paul Tullis v New York Times: "Země, kde vylidněné venkovské oblasti přicházejí o lékaře, autobusové zastávky a základní školy, zatímco městské oblasti prosperují, je úrodnou půdou pro politika, který vede křižácké tažení proti islámu, přistěhovalcům a silám globalizace." K obratu v nizozemské politice stačilo i poukazování na nezvládnutou migraci a nepromyšlené prosazování zeleného údělu.

Změnu nizozemské politiky ukazuje koaliční dohoda vládních stran, ve které se uvádí, že budou usilovat o "nejpřísnější azylový režim v historii" s přísnějšími hraničními kontrolami a přitvrzenými pravidly pro žadatele o azyl. Nová vláda může usilovat i o uvolnění regulací emisí.

Kvůli nezvládané migrační a sociální politice to má doma nahnuté i francouzský prezident Emmanuel Macron. Nemůže to přebít ani jeho snaha prosadit větší strategickou autonomii Evropy, což považuje za svoji "vlajkovou loď". Průzkumy ukazují, že jeho široká liberální koalice osmi stran Spolu má podporu jen 17,5 procenta voličů, kdežto Národní sdružení Mariny Le Penové 31,5 procenta. Nepustí se tak Le Penová za tři roky napotřetí do souboje o Elysejský palác?

Klidný nemůže být ani německý kancléř Olaf Scholz. Stejné problémy jako v Nizozemí a ve Francii snižují podporu nejen sociální demokracie, ale i ostatních stran vládní koalice. Naopak protiimigrační Alternativě pro Německo roste podpora nejen ve spolkových zemích bývalé NDR, nýbrž i v těch "starých". Ve volbách v Hesensku se stala druhou nejsilnější stranou se ziskem přes 18 procent hlasů, v Bavorsku byla třetí s téměř 15 procenty. Ve třech letošních zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku má Alternativa nakročeno k výhře.

Neschopnost tradičních stran reagovat na reálné společenské problémy se nicméně projevuje napříč celou Evropou. Průzkumy voličských preferencí před volbami do europarlamentu ukazují, že v devíti členských zemích mohou vyhrát krajně pravicové strany, přičemž druhé nebo třetí v pořadí získají v dalších devíti. I když většinu v něm asi letos nezískají, je reálné očekávat oslabení "velké koalice" lidovců, socialistů a liberálů s dopady na celkovou politiku Evropské unie.

Miloš Balabán, Právo