O vyslání vojáků na Ukrajinu nebyla v Paříži shoda

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci panovala ponurá nálada ohledně vyhlídek Ukrajiny v jejím střetu s Ruskem. Situace na frontě se nevyvíjí dobře, armáda je vyčerpaná, velké otazníky se vznáší nad další mobilizací, západní pomoc zpomalila, panuje chronický nedostatek munice. Z milionu kusů dělostřelecké munice, který loni slíbila Evropská unie obdržela Ukrajina pouze 30 procent.

Francouzský prezident Emmanuel Macron proto na pondělí svolal do Paříže summit o pomoci Ukrajině. Zúčastnilo se ho 25 lídrů a předních politiků evropských zemí spolu se zástupci USA a Kanady. Cílem summitu bylo mobilizovat a prověřit všechny prostředky k účinné podpoře Ukrajiny a vyslat Moskvě signál, že nemůže ve válce vyhrát.

Summit mohl být i potvrzením francouzských ambicí být vedoucí mocností při utváření evropské strategické autonomie v situaci, kdy z USA zaznívají hlasy od možného budoucího prezidenta Donalda Trumpa o zbytnosti NATO. Do Paříže ovšem už teď dorazil z Washingtonu jen náměstek amerického ministra zahraničí pro Eurasii a Evropu James O'Brien.

Jaké jsou tedy výsledky summitu? Česko získalo podporu asi 15 států v iniciativě na nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo zemí EU. Má k tomu dojít v řádu týdnů. Ukrajinci požadují dodávky 200 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, evropská produkce dosahuje jen 50 tisíc. Rusko se svými milionovými zásobami munice je přitom schopno denně vystřílet 10 tisíc granátů.

Má vzniknout nová koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu. Asi to nebude bez problémů. Německo už oznámilo, že Ukrajině nedodá střely s plochou dráhou letu Taurus. Zdůvodnění? Hrozící riziko zapojení do války s Ruskem.

Největší pozornost vyvolalo Macronovo vyjádření, že není shoda na oficiální podpoře vyslání jakýchkoli pozemních sil, tedy bojových jednotek na Ukrajinu, což ale neznamená, že je to vyloučeno.

Jedná se o pouhou výhružku Rusku nebo se o tom již v některých zemích reálně přemýšlí? Tady lze připomenout, že o možnosti vyslání vojáků některých zemí na Ukrajinu mluvil i bývalý generální tajemník NATO Rasmussen. Problémem je, že by tím mohlo vzrůst

riziko válečné eskalace s Ruskem. Takže i premiér Petr Fiala prohlásil, že v Česku se žádné nasazení vojáků nechystá.

Naplnit Macronův cíl ale hlavně předpokládá dvě věci: rozjet válečnou ekonomiku, a ještě více financovat ukrajinskou obranu. Každá země EU by podle údajů zveřejněných v britském listu The Guardian měla dát v její prospěch 10 procent rozpočtu na obranu a pokud vypadnou USA, tak 20 procent. O tom se v Paříži nejednalo.

Miloš Balabán, Právo