Obavy generála a rizika širší války

Náčelník ukrajinského generálního štábu generál Valerij Zalužnyj řekl předsedovi sboru náčelníků štábů americké armády Marku Milleymu, že ukrajinští vojáci nepřijmou žádné mírové rozhovory, dohody a kompromisy, dokud nevyženou Rusy ze všech okupovaných území.

Milley názor Zalužného nesdílí. V přednášce v Ekonomickém klubu v New Yorku uvedl, že Ukrajina má zahájit rozhovory s Ruskem a USA musí změnit svoji politiku vůči Kyjevu. Navázal na předchozí vyjádření, že vzhledem k blížící se zimě existuje prostor pro vyjednávání, protože je možné, že Rusko ani Ukrajina nebudou mít možnost válku vojensky vyhrát.

"Je třeba vzájemně uznat, že vojenského vítězství v pravém smyslu slova pravděpodobně nelze dosáhnout, a proto je třeba se obrátit k jiným prostředkům. Je tu příležitost vyjednávat, aby bylo dosaženo míru. Je třeba se té šance chopit," uvedl Milley.

Nejvyšší americký voják je tak v rozporu i se západními politiky. Americká média ale uvádí, že má obavy z eskalace konfliktu, který by mohl USA přivést do války s Ruskem.

Milleymu může dát za pravdu raketový incident v Polsku. Tady se se podařilo rychle identifikovat, že se nejednalo o ruskou, nýbrž ukrajinskou raketu, a zabránit případné neadekvátní reakci ze strany NATO (i když je výstrahou, že někteří naši politici překotně reagovali nikoliv s chladnou hlavou a málem bubnovali k útoku). Jenže v takovém typu ozbrojeného konfliktu, na kterém NATO, i když nepřímo, silně participuje, nelze vůbec vyloučit opakování podobného incidentu, který může být špatně vyhodnocen a rázem ve válce skutečně budeme. Že se na případnou rozsáhlejší válku musí připravovat i Česko, ostatně upozornil včera i náčelník generálního štábu Karel Řehka.

K tomu se přidává i velmi složitá situace Ukrajiny kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Připomíná tu, která byla použita silami NATO při bombardování Srbska v roce 1999. Schopnosti Miloševičova režimu byly tehdy ochromeny leteckými útoky na elektrárny, ropné rafinérie a mosty.

Ukrajina se nyní ocitá na hraně blackoutu. Deficit energie ochromuje průmysl, dopravu, zásobování a podmínky pro normální život milionů občanů a zhoršuje už tak složitou ekonomickou situaci země, jejíž HDP má letos podle prognózy Světové banky poklesnout o 35 procent. Je jasné, že bez ekonomicky fungující země nemůže úplně dobře fungovat ani armáda. A i když bude mít další zbraně ze Západu, stačit to nebude.

Hrozí i další uprchlický exodus. Potvrzuje to výzva šéfa největší ukrajinské energetické firmy Maksyma Tkačenka, že lidé by měli kvůli deficitu energie zvážit odjezd ze země. Zvládla by to Evropa, včetně Česka? Panují o tom pochybnosti.

Navíc by to mohlo vyvolat vlnu pochyb o účelnosti pomoci Ukrajině v situaci ohrožené sociální stability, kvůli vysokým cenám energií a nevídané inflaci. A politicky a sociálně rozvibrovaná Evropa bude nahrávat Putinovi.

Které řešení z těch špatných je špatné nejméně? 

Miloš Balabán, Právo