Obranu zasypalo víc peněz. I černých scénářů

Na velitelském shromáždění české armády prohlásil náčelník Generálního štábu Karel Řehka, že se připravuje i na černý scénář – válku s jadernými zbraněmi. Upozornil též, že ve světě přibývá nebezpečných konfliktů a strategických šoků, jakou jsou ruská agrese vůči Ukrajině a útok Hamásu na Izrael.

. Pás bezpečnostní nestability se přitom dnes táhne od afrického Sahelu, přes Blízký východ a jižní Kavkaz až po asijsko-pacifický region s neuralgickým bodem na Tchaj-wanu.

Armáda se tedy musí připravovat na široké spektrum hrozeb a Řehka už avizoval digitalizaci ozbrojených sil a posílení protivzdušné obrany nákupem supermoderních amerických stíhaček F-35. Varoval ovšem, že ani růst vojenského rozpočtu nebude stačit na odstranění všech deficitů, které armádu trápí a přiznal, že bude muset zapracovat na efektivitě.

Nabízí se ovšem otázka, jestli právě kvůli nákupu extrémně drahých F-35 nebudou chybět prostředky na rozvoj dalších složek vojska. Tím spíše, že Achillovou patou zůstává katastrofální neúspěšnost tendrů při pořizování armádní techniky. A přehlédnout nelze ani fakt, že věkový průměr českých ozbrojených složek neutěšeně stoupá.

Na obranu země je však třeba nahlížet v širším kontextu. Její kvalita závisí na odolnosti státu. Dobrá ekonomická kondice, soudržnost a vzdělanější populace ji zvyšují. Nynější společenské tenze vyvolané neschopností vlády řešit některé vážné sociální a ekonomické problémy ovšem vedou k opačnému výsledku.

Znepokojivé jsou přitom i trendy ve spojeneckých zemích. Podle bývalého amerického ministra obrany a šéfa CIA Roberta Gatese mění politická polarizace USA v "dysfunkční supervelmoc".

Evropa se sice v případě ruské agrese proti Ukrajině sjednotila, nicméně hrozí, že únava z "nekonečné války", tenčící se finanční a vojenské zdroje i nutnost věnovat více pozornosti válce mezi Izraelem a teroristickým Hamásem podporu Kyjeva oslabí. Evropská unie už teď není schopna naplnit včas slib, že dodá Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice, protože ji tolik prostě není schopna dostatečně rychle vyprodukovat.

Vlivný server Politico připomíná i rozkol mezi proizraelským a propalestinským táborem v sedmadvacítce. A také fakt, že čím déle válka v Gaze potrvá, tím víc se může obnažit diplomatická slabost Evropy.

Krom toho je třeba brát na vědomí i mohutné otřesy dosavadního světového pořádku, jež se projevují posilováním vlivu zemí globálního jihu. Reagovat na ně vojenskými nástroji nelze, nastoupit musí diplomacie. Jenže jak v minulých týdnech ukázaly na poslední chvíli zrušené zahraniční návštěvy českého premiéra i ministra obchodu, ta zdejší momentálně bohužel tápe.

Miloš Balabán, Právo