Od mírové konference se mír nečekal

Mírová konference o Ukrajině, jejíž konání bylo pětkrát odloženo, nakonec o víkendu proběhla poblíž švýcarského Luzernu. Očekávání, že přinese průlom ve válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině byla malá. Ve světě neexistuje konsensus, jak k válce přistupovat, rozdílně ji hodnotí Západ, Čína i země globálního jihu.

Na konferenci bylo pozváno 160 zemí, zúčastnilo se přes 90. Západ reprezentovali lídři jeho klíčových zemí v čele s Německem a Francií a též americká viceprezidentka. Indii, Brazílii, Jihoafrickou republiku a Saudskou Arábii zastupovali jen vyšší úředníci nebo ministři zahraničí, řada dalších důležitých zemí - Egypt, Pákistán a Vietnam, nedorazila vůbec.

Chyběla Čína, oficiálně kvůli nepozvání Ruska i kvůli tomu, že nebyl brán v potaz čínský mírový plán z února minulého roku. Mohl to být i signál z Pekingu, že v momentu, kdy se vztahy mezi ním a Západem komplikují nehodlá mu poskytovat diplomatickou podporu v jeho ukrajinské politice. Navíc s ideou uskutečnit "skutečnou" mírovou konferenci vystoupil na posledním summitu BRICS čínský ministr zahraničí Wang I. Jedná se o alternativu vůči západní diplomacii, což odráží posuny v globálním rozložení sil.

Příznačné je, že k závěrečnému komuniké konference se nepřipojily právě země BRICS, i když v něm nebyl zmíněn požadavek prezidenta Zelenského na stažení ruských jednotek na hranice z roku 1991, s čímž měly problémy i další země

Komuniké ale akceptovala většina účastníků. Hovoří se v něm o respektování územní suverenity, ukrajinské kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou a podtrhuje se nepřípustnost použití jaderných zbraní. Poukazuje se na význam zajištění potravinové bezpečnosti pro Kyjev, což je spojeno s přístupem k Černému moři a potřebu návratu zajatců, nezákonně deportovaných a vysídlených dětí a civilistů.

Účastníci konference se též shodli, že její pokračování si vyžádá účast Ruska. Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že Ukrajina není proti ale s dovětkem, že nemůže být řeč a nějakém kompromisu ohledně suverenity a teritoriální integrity. Je to reakce na páteční prohlášení ruského prezidenta Vladimíra Putina o podmínkách míru na Ukrajině, které zahrnují neutrální neblokový a nejaderný status Ukrajiny a stažení ukrajinských sil z východu Ukrajiny. To si lze vyložit jako ultimátum a pozice obou stran jsou tedy zcela nekompatibilní.

Nehýbou se přesto ledy v diplomatickém zákulisí? Německý kancléř Olaf Scholz sice označil podmínky Putna za naprosto nepřijatelné, přesto připustil možnost přímého jednání s ním, pokud bude mít smysl.

Mohou se ale další zásadní jednání odehrávat na obřích konferencích? Těžko.

Miloš Balabán, Právo