Odolný virus, odolný stát

I když omikron není provázen prudkým nárůstem hospitalizací a úmrtí, a to i díky očkování, může paralyzovat chod společnosti. Už dnes kvůli karanténám v některých zemích vypadávají tisíce pracovníků z klíčových odvětví jako je zdravotnictví, doprava nebo služby.

Ve Spojených státech pacienti znovu zahltili nemocnice, jejich počet je už stejný jako na vrcholu pandemie. Zavřeno jsou tisíce škol. V Británii se taká potýkají s výpadky v provozu nemocnic, ve svozu odpadů, nebo s rušením železničních spojů. Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran uvedl, že se covidem nakazí každou sekundu dva Francouzi. Obava ze zahlcení nemocniční sítě je tak značná. Vedle Británie a Francie už omikron převládá i v Nizozemsku, Itálii nebo Dánsku.

Omikron má přitom nepochybně i "politický potenciál". Pokud by v zemi kvůli němu docházelo ke značným výpadkům ve fungování státu nebo dokonce chaosu mohlo by to ohrozit šance prezidenta Emmanuela Macrona na obhajobu prezidentského mandátu, neboť volby jsou již za tři měsíce.

Ale ani v jiných zemích nelze vyloučit další nárůst politických tenzí. Stačí se podívat co se odehrává v jinak konsensuálním Nizozemsku, kde už proběhlo několik velmi bouřlivých demonstrací proti restrikcím zavedených kvůli omikronu, proti nimž ostře zasahovala policie.

Jak míní epidemiologové i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek omikron projde populací velmi rychle a brzy ustoupí. Už teď se ale rýsuje důležité poučení.

Ač omikron nemá zjevně tak smrtící účinky jako předcházející varianty, paralýza společností vede k dalšímu ekonomickému poklesu, což samozřejmě vyvolává negativní dominový efekt. A to si nemůžeme být jisti, že se neobjeví další nebezpečné varianty viru.

Lze nepředvídatelnému vývoji nějak čelit? Ano, posilováním odolnosti státu. Nestačí mít pouze dostatek vakcín, ale je nutné investovat dostatek prostředků do zdravotnické infrastruktury, nemocnic, laboratoří a očkovacích center. Stát by měl disponovat dostatkem nemocničních lůžek a personálu, který je bude schopen obsluhovat v případě sezónních návalů covidu. A samozřejmě je na místě uvažovat i o sofistikovaných pohotovostních plánech pro klíčová odvětví zajišťující chod společnosti.

Pandemie už jasně ukázala, kde leží skutečná zdravotní a potažmo i bezpečnostní hrozba, a tomu musí odpovídat i rozdělení prostředků na její eliminaci. Proto nazrál i u nás čas na detailní rozbor toho čím jsme v uplynulých dvou letech prošli a jaká klíčová poučení z toho plynou pro budoucnost.

Miloš Balabán, Právo