Odpoví-li Írán na útok, regionu hrozí válečná eskalace

Izrael včera ráno provedl raketový úder na vojenskou leteckou základnu v Isfahánu. Podle deníku New York Times to bylo potvrzeno jak íránskými, tak izraelskými zdroji. Izrael tím odpověděl na rozsáhlý íránský útok drony a raketami minulou sobotu.

Odveta zatím odpovídá přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Izraelci nemohli nereagovat, protože by ztratili tvář. Mohli vyslyšet úpěnlivé prosby západních spojenců, zejména USA a Británie, aby nebyli příliš razantní a mysleli hlavou i srdcem. O útoku měl být předem informován americký prezident Joe Biden.

Uzavře se tím vzájemné "bezeškodní ostřelování" bez další válečné eskalace? Jasnou odpověď dát nicméně zatím nelze.

Až do minulé soboty se mezi dvěma zeměmi vedla jen jakási stínová válka. Írán využíval svoje spojence na Blízkém východě k občasným útokům proti Izraeli, hlavní roli zde hrál libanonský Hizballáh, nově pak jemenští Húsíové. Izrael oplácel útoky na íránskou vojenskou infrastrukturu nebo kybernetickými sabotážemi. Ale prvního dubna zaútočil na íránské velvyslanectví v Damašku v důsledku čehož přišlo o život několik vysoce postavených íránských vojenských činitelů.

Právě to byl spouštěč otevřenější konfrontace. Útoky z vlastních území se teď překračuje bezpečnostní Rubikon. Kam se tedy může příští vývoj ubírat?

Varovný prst zvedl expert na Írán z Mezinárodní krizové skupiny Ali Vaez ve Foreign Affairs, který uvedl, že pokud Írán na izraelskou odvetu odpoví Blízkému východu hrozí válečná eskalace.

Aktuální bezpečnostní analýzy naznačují velkou nejistotu ohledně dalšího vývoje. Některé uvádí, že se neochvějná americká podpora Izraeli může obrátit i proti americkým zájmům. Pokud totiž Izrael ví, že za ním Američané vojensky stojí nelze vyloučit, že nakonec válku s Íránem riskne.

Spekuluje se i o tom, že na tom má zájem izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dvěma cíli: prodloužit svoji životnost v křesle premiéra a donutit USA aby se ve válce otevřeně angažovali. Nelze také přehlédnout, že tvrdě pravicoví členové izraelské vlády Netanjahua už po sobotním útoku vyzývali k tvrdé reakci.

Pro Bidena musí ale být eskalační scénář půl roku před prezidentskými volbami noční můrou, a tudíž asi udělá maximum, aby k němu nedošlo. Válka by mohla jeho prezidentskou obhajobu zhatit.

Situaci může ovšem zkomplikovat i íránská vnitropolitická scéna. Podle týdeníku The Economist nabývají v íránské politice vrchu zastánci tvrdé linie, kteří vyznávají šíitskou nadřazenost a odmítají jakékoliv politické kompromisy s kýmkoli v Íránu nebo mimo něj.

Izrael, Írán a Spojené státy se tak pohybují na ostří nože. Riziko eskalace, kvůli nějakému špatně přečtenému kroku nebo incidentu zůstává stále vysoké.

Miloš Balabán, Právo