Osa odporu po útoku Izraele a USA na Írán zatím váhá

Americké zpravodajské služby vždy varovaly, že v případě ohrožení íránského režimu by se libanonský Hizballáh, palestinský Hamás, šíitské milice v Iráku a Hútíové v Jemenu mohly zapojit do akcí na jeho podporu. Jaké jsou tedy jejich aktuální kroky a možnosti?

Šéf libanonského Hiballáhu Naím Kásim pohrozil izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že by se měl obávat o svůj osud a že hnutí je připraveno na dlouhou válku. Ve středu vypálilo na Izrael více než 200 raket.

Je to ale riskantní strategie, protože Izrael je odhodlán Hizballáh znovu vojensky ničit jako v minulých letech. Je možné připomenout zabití bývalého vůdce Hassana Nasralláha, což byla pro Hizballáh vážná strategická a morální ztráta. Citelný úder zasadily i výbuchy pagerů u příslušníků Hizballáhu zorganizované izraelskými zpravodajskými službami na podzim 2024.

Izrael teď zasazuje odvetné letecké údery na jižní Libanon a Bejrút a chystá se obsadit celou oblast jižně od řeky Lítání, což může vést k likvidaci Hizballáhu jako vojenské síly i politického hráče. Libanonská vláda už prohlásila vojenskou činnost Hizballáhu za nezákonnou, což je zcela bezprecedentní krok.

Palestinské teroristické hnutí Hamás je po dvouleté válce s Izraelem v Gaze, která následovala po jeho brutálním teroristickém útoku na židovský stát v říjnu 2023, oslabené a jde mu o přežití. Teď učinilo nevídaný politický krok: vyzvalo Írán, aby se vyhnul útokům na sousední země. Zjevně z popudu Kataru, hlavního sponzora Hamásu, neboť na něj dopadají íránské rakety a drony.

Šíitské milice v Iráku i když jsou velkou silou – podle některých odhadů čítají asi 200 tisíc příslušníků – také zachovávají zdrženlivost. Expertka na milice Elizabeth Tsurková z Princetonské univerzity v eseji pro časopis Foreign Affairs došla k závěru, že daly přednost zachování své existence před tím, aby "umíraly za islámskou republiku".

Na jihu Arabského poloostrova pak jemenští Hútiové už přes dva roky komplikují svými útoky námořní provoz ve strategickém průlivu Bab al-Mandab otevírajícím cestu do Rudého moře a Suezského průplavu.

V neděli vydali prohlášení, že mohou průliv zablokovat lodím spojeným s USA a Izraelem. Paralýza další klíčové námořní cesty vedle Hormuzského průlivu by nepochybně mohla zvýšit chaos v námořní dopravě.

Otázkou je, zda Hútiové myslí svůj záměr vážně. Nyní totiž dochází k postupné normalizaci jejich vztahů se Saudskou Arábií, pro níž je ovšem volný Bab al-Mandab strategickou prioritou. Dobré vztahy s Rijádem jim nakonec mohou být bližší než podpora Teheránu.

V každém případě se ale nedá vyloučit, že "osa odporu" i přes své relativní oslabení může ještě komplikovat naplňování cílů americké protiíránské operace Epická zuřivost.

Miloš Balabán, Právo