Pandemické torpédo

Lídři koaličních stran si teď možná drbou hlavu, že nevěnovali větší pozornost jednání s vládní většinou v Senátu ohledně schválení pandemického zákona. Trošku předvídavěji k vyjednávání měl přistoupit jak premiér a předseda ODS Petr Fiala, tak i předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Vždyť signálů o rozladěnosti senátorů bylo dost. A poslat do boje na plénum Senátu jen ministra zdravotnictví Válka nestačilo. Ten tomu nakonec "pomohl" i karetní hrou na svém mobilu.

Pojistka demokracie tak moc nezafungovala a spíš vyhodila koaliční pojistky. Zároveň dodala munici předsedovi SPD Tomiu Okamurovi, aby si mohl ve Sněmovně vychutnat svojí opoziční roli. Obstrukce mu lze jistě vyčítat ale za vážné politické chyby se platí. A pětikoalice je udělala.

Nezatápí Okamura koalici i proto, že se rozhodla nepřipustit jeho zvolení místopředsedou Sněmovny? Nemohlo být vše jinak pokud by tím místopředsedou byl? Ostatně ať se nám to líbí nebo nelíbí SPD volilo přes pět set tisíc voličů.

Výsledkem 37 hodin jednání ve Sněmovně je tak čistá nula a úvahy o jiném nastavení procedur jednání ve Sněmovně, což se ale řečeno s klasikem může v této chvíli jevit jako "účelovka".

Ústavní právník Jan Kysela ve včerejším Právu vyjádřil názor, že obstrukce mohou parlamentní demokracii poškodit. Jistě mohou. Netýká se to ovšem jen procedur ve Sněmovně. Nemalá část občanů za zdmi Parlamentu může kroutit hlavou nad jeho (ne)funkčností ve chvíli, kdy musí řešit nepředpokládané existenční problémy v podobě vysokých cen za elektřinu, divoké inflace nebo rostoucích hypoték. Takže i to může dále zahušťovat nespokojenost ve společnosti.

Nelze zároveň pominout, že dění ve Sněmovně se negativně odráží i na zahraniční politice. Premiér musel kvůli vyhrocené situaci ve Sněmovně zrušit cestu do Paříže, kde měl jednat s prezidentem Macronem a lídry EU o operacích v africkém Sahelu. Někdo nad tím může mávnout rukou a říct, že to Česko až tak nepálí. Opak je však pravdou.

Sahel je s ohledem na zhoršenou bezpečnostní situaci, aktivity islamistických radikálů, sociální a ekonomické problémy a demografické ukazatele vážnou bezpečnostní hrozbou pro EU. V misích v Mali působí i naši vojáci, takže jsme na zdejší situaci přímo zainteresováni.

A je také nutné brát v úvahu, že po Francii přebíráme předsednictví v EU, takže každá aktivita na diplomatickém poli s Francií a těžkou vahou evropské politiky prezidentem Macronem je důležitá. Že to torpéduje nepovedené jednání Sněmovny nám tak v EU body nepřidá.

Miloš Balabán, Právo