Pandemie se nevzdává

V polovině září oznámil šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Ghebreyesus, že konec pandemie covidu-19 je na dohled. Vycházel z toho, že byl celosvětově zaznamenán nejnižší počet hlášených úmrtí na covid od března 2020.

Jistě to byl důvod k optimismu po dvou a půl letech celosvětových pandemických omezení i velkých lidských ztrát. Kvůli pandemii se zkrátila průměrná doba dožití. Např.

v USA o dva roky, a v Česku o rok. Navíc se objevil i tzv. dlouhý covid. Podle amerického Centra pro kontrolu chorob a prevenci se tak v USA stalo u 40 procent nemocných, v Británii se odhaduje, že dlouhý covid zasáhl tři procenta populace. Negativně to ovlivňuje její zdraví a práceschopnost.

A teď se zdá, že optimismus může být předčasný. WHO a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí totiž oznámily, že v souvislosti s rostoucím počtem nakažených zřejmě začala v Evropě nová vlna pandemie. Hans Kluge, šéf WHO pro Evropu uvedl, že i když na tom nejsme tak špatně jako před rokem, pandemie covidu neskončila. Situace není dobrá ani v USA. S covidem zde umírá 400 až 500 lidí denně. Americká vláda proto nezměnila svůj názor, že covid způsobuje mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví.

V říjnovém vydání amerického odborného časopisu Science se dočteme, že v posledních týdnech pozornost vědců přilákalo několik nových kmenů viru, které se "naučily" účinně unikat lidské imunitě. A jeden nebo více z těchto kmenů by mohly letos na podzim a v zimě velmi dobře způsobit nové velké vlny covidu.

Hrází je očkování. Ve vyspělých zemích pokročilo, nicméně stále jsou rezervy. Podle WHO zárukou eliminace pandemie v každé zemi je sedmdesátiprocentní proočkovanost populace a sto procent v případě starších lidí a zdravotnického personálu. Vyspělé země se tomu blíží ale v EU je v průměru plně proočkováno pouze padesát procent obyvatel. Česko je se svými 65 procenty vysoce nad průměrem. Čtvrtá dávka pro ohrožené skupiny je nutností.

Celosvětový průměr očkování je ovšem jen 14,2 procenta a v rozvojových zemích pouhé jedno procento. Prezident globální kampaně ONE k vymýcení extrémní chudoby a nemocí Tom Hart v této souvislosti prohlásil, že je to i odraz neschopnosti spravedlivě rozmístit vakcíny ve světě, což označil za globální selhání.

A navíc v Ugandě opět propukla infekce Eboly, což je ničivý virus. Úmrtnost na něj je při nákaze padesátiprocentní. Rychlý zásah k její eliminaci se stává prověrkou mezinárodního společenství, i když se teď řeší hlavně válka na Ukrajině, energetická a ekonomická krize. Opět vidíme, co pro globální stabilitu znamená kumulace krizí.

Miloš Balabán, Právo