Pět minut po dvanácté

Česká vláda měla od pátečního jednání ministrů energetiky členských zemí EU velká očekávání.

Avizovanou regulaci trhu s energiemi členské státy neschválily. Neprošlo oddělení cen plynu od cen elektřiny, což narazilo na tvrdý odpor Německa.

I ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela si je zřejmě vědom toho, že výsledek nebyl optimální. Svědčí o tom jeho vyjádření, že nelze ztrácet čas a k nějaké dohodě musí dojít do konce září. Stínový ministr ANO Karel Havlíček situaci popsal bez obalu: "Hraje se podle not Evropské komise, která s námi i dalšími zeměmi vytřela bruselskou podlahu, jen to trochu navoněla."

Operativnost přitom není její silnou stránkou. Aby se přijala nějaká mimořádná rozhodnutí je potřeba minimálně dvou kol rozhovorů zástupců vlád, poté je schvalují ministři. Plán, jak omezit dopady energetické krize se teprve začal rozpracovávat. Jeho kontury by měla nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová v poselství Evropskému parlamentu ve Štrasburku 14. září.

Schválení mimořádných opatření v energetice se neobejde bez rozhodnutí lídrů členských zemí, kteří se sejdou na neformálním summitu v Praze 6.-7. října a pak na řádném summitu v Bruselu 20.-21. října.

Čas ale pracuje proti lidem a firmám v Unii. Může si dovolit dva měsíce debatovat, když hrozí zastavení evropské ekonomiky? Řada průmyslových podniků byla už nucena omezit výrobu nebo jí zcela zastavit kvůli astronomickým účtům za energie. V sázce je deindustrializace Evropy, což se týká i Česka, jako její nejprůmyslovější země.

Oznámení ministra financí Stanjury, že vláda chce zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti, školy a nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl je krok správným směrem, i když ve srovnání s řadou evropských zemí takový krok přichází pět minut po dvanácté.

Miloš Balabán, Právo