Pět procent HDP na obranu je smělý cíl

Americký prezident Donald Trump může být přes summitem NATO v Haagu spokojený. Evropští spojenci souhlasí s jeho požadavkem, aby výdaje na obranu dosáhly pět procent HDP.

Pochybnosti, zda je to reálné se už nevyslovují. Podařilo se najít šalamounské řešení, zřejmě díky generálnímu tajemníkovi aliance Marku Ruttemu: na "tvrdé" vojenské výdaje má jít 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta je určeno na budování nové infrastruktury nebo zajištění kybernetické bezpečnosti.

Rutte chce splnit pětiprocentní cíl do roku 2032. Některé země to považují za nereálné, jiné naopak tvrdí, že by k tomu mělo dojít dřív, hlavně kvůli potenciální ruské hrozbě. Přitom od summitu ve Walesu v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu evropští členové NATO s Kanadou už přidali na obranu přes 700 miliard dolarů.

Trump nicméně ruskou hrozbu otupuje svým pochopením pro názor, že Ukrajina by neměla být členem NATO, i odmítáním dát jí bezpečnostní záruky. Otázky vzbuzuje i jeho separátní komunikace s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a jistá náchylnost k uznávání "sfér vlivu" velkých mocností.

Evropa ale musí brát vážně varování, že Američané už nehodlají jednoznačně garantovat evropskou bezpečnost, kvůli své orientaci na pacifický region s Čínou jako hlavním vyzyvatelem Spojených států.

Prudké navýšení obranných výdajů není ovšem bez problémů. Nízký ekonomický růst a nadměrné schodky zužují prostor pro navyšování zbrojních výdajů napříč Evropou. Týká se to i nejsilnějších evropských vojenských mocností. Francie má rozpočtový deficit šest procent HDP a veřejný dluh výrazně přesahuje sto procent Britský premiér Keir Starmer kvůli rozpočtovým problémům nedodrží harmonogram, jak dosáhnout tří procent HDP na obranu.

Možná si bude třeba vybrat mezi ozbrojenou a "zelenou" Evropou. Podle britských environmentálních expertů přezbrojení NATO může zvýšit emise skleníkových plynů o téměř 200 milionů tun ročně.

Posilování evropské vojenské autonomie je důležité hlavně v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany, zbraní dlouhého doletu, při vytváření manévrovatelných pozemních formací a funkčnější logistiky. Počítá ale vyzbrojovací strategie s budoucím, nikoliv včerejším válčištěm? Už není science-fiction levnější nadzvukový dron řízený umělou inteligencí, který nahradí pilotovanou superdrahou stíhačku F-35. A není americký tlak na vyšší zbrojní výdaje též motivován snahou prodat víc amerických zbraní?

Česká vláda s pětiprocentním cílem souhlasí, do roku 2030 mají výdaje na obranu dosáhnout tří procent HDP. Zatím podle metodiky NATO dosáhly výdaje za rok 2024 1,92 procenta, tudíž země neplní ani dvouprocentní závazek. I tady se ukazuje propast mezi silnými prohlášeními a tvrdou realitou. 

Miloš Balabán, Právo