Plyn bez iluzí

Katastrofické scénáře počítající s kritickým deficitem plynu v Evropě zatím nenastávají. Pomáhá i teplejší podzim - spotřeba plynu není tak velká. Plynové zásobníky v Evropě jsou naplněny z 95 procent. Podařilo se zajistit dodávky plynu z alternativních zdrojů ze zemí mimo Rusko, týká se to především zkapalněného plynu z USA nebo Kataru.

Jednání s novými dodavateli nicméně s sebou přináší i cenový problém. Spojené státy, Katar, Nigérie, Alžírsko, Ázerbájdžán budou chtít na bohaté Evropě vydělat. Takže se připravme na vyšší ceny, bez nich plyn nemusíme dostat.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová to nedávno v Právu lakonicky shrnula těmito slovy: "Pohybujeme se v oblasti volného trhu a zahraničního obchodu, nikoliv v oblasti humanitární pomoci, takže i Spojené státy si nasazují cenu takovou, kterou budeme ochotni platit."

Nicméně musíme od svého hlavního spojence, se kterým stojíme bok po boku v těžké válečné době kupovat LNG třikrát až čtyřikrát dráže oproti ceně na americkém vnitřním trhu? Francouzský prezident Emmanuel Macron už obvinil Spojené státy z "dvojích standardů" a německý ministr hospodářství Robert Habeck přidal slova o "zneužívání postavení".

Evropa je zároveň postavena i před "hodnotové otázky". Diverzifikace dodávek plynu a též ropy prostě přináší nutnost obchodovat i se zeměmi, které jsou na tom s lidskými právy podle evropských měřítek na štíru.

Někdo by mohl říci, že se dostáváme z bláta do louže. Respektujme ovšem realitu, když nám nic jiného nezbývá. "Musíme si uvědomit, že jsme v nejtěžší krizi od druhé světové války. Nechci říct, že lidská práva musí jít stranou, ale náš prvotní cíl je postarat se o dostatek energie pro Evropany," řekla Jourová. A ministr zahraničí Jan Lipavský po návštěvě Kataru k tomu dodal: "Pokud chceme zajistit energetické dodávky surovin, ale i jiných materiálů, kovů do Evropy, musíme je kupovat od toho, kdo je ochoten nám je prodat", uvedl.

V Černínu by si měla obě sdělení zarámovat. V těžké době se bez ekonomické politiky všemi azimuty neobejdeme. A možná nejen při dovozu plynu, ale i při exportu naší průmyslové produkce.

Ostatně Francie, Nizozemí, Španělsko a Belgie navzdory válce a vyostřeným vztahům s Ruskem pokračují v importu ruského zkapalněného plynu. Podle údajů Evropské komise se za prvních devět měsíců letošního roku zvýšil import LNG z Ruska o 46 procent ve srovnání s rokem minulým. Jedná se o 16,5 miliardy kubických metrů.

Růst dovozu LNG se zdá nevýznamný ve srovnání s obrovským poklesem nákupů ruského plynu přes plynovody. Ten se snížil na polovinu ze 105,6 miliardy kubických metrů za prvních devět měsíců loňského roku na 54,2 miliardy kubických metrů ve stejném období letos.

Košile je prostě někdy bližší než kabát a bylo by dobré si to otevřeně přiznat.

Miloš Balabán, Právo