Podivná válka na ukrajinské šachovnici

Senátor Tomáš Jirsa v pondělním Právu napsal, že mediální "příprava na válku" na Ukrajině by mohla svět dovést k opravdové válce.

V západních médiích skutečně sledujeme záplavu zpráv o ruské invazi na Ukrajinu. Opírá se to o vyjádření představitelů Bílého domu a Pentagonu nebo o "řízené" úniky ze zpravodajských služeb. Jenže se objevují i formulace, že zprávy není možné stoprocentně potvrdit. Stanice CNN tomu nasadila korunu: válka 16. února nezačne, protože se neobjevil "generál Mráz". Nezamrzlá půda totiž brání ruskému vpádu.

Washington Post přišel s teorií, že Biden používá tzv. megafonovou strategii, kdy neustále šíří informace o pohybech ruských vojsk, jejich taktice a plánování a tím dostává Rusy pod tlak, aby je od invaze odradil. Může to tak být. Američané se ovšem nemohou zlobit, když leckdo k jejich informacím přistupuje s rezervou. Před 19 lety nás stejnou strategií přesvědčovali, že Husajn má zbraně hromadného ničení a pravda to nebyla.

Z mediální mely mají ale nejvíc zamotanou hlavu sami Ukrajinci. Jejich rozvědka podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Danilova nevidí hrozbu ruské invaze jako urgentní. A prezident Zelenskyj v pondělním poselství národu uvedl, že nějací nepřátelé skrze média zasévají mezi Ukrajince paniku a odstrašují ze země investory. Takže megafonová strategie se nakonec obrací proti Ukrajincům samotným? Ukrajinský ministr obrany Reznikov dokonce prohlásil že "je v zájmu řady zemí udržovat Ukrajinu na titulních stránkách médií...Stali jsme se součástí šachovnice. Šachy ale nehrají jen dva hráči." Mohl si na svoje slova vzpomenout, když slyšel, jak Biden v rozhovoru pro televizní stanici NBC říká, že americká armáda nemůže Ukrajině nijak pomoci, neboť nemá v úmyslu riskovat přímý konflikt mezi armádami dvou jaderných mocností. Mouřenín tedy svoji úlohu splnil a teď ať si poradí, jak umí?

Co se tak děje v reálu? Po telefonickém rozhovorů prezidenta Bidena a Putina, který byl podle zdrojů z americké administrativy "profesionální a věcný" prohlásil poradce ruského prezidenta Ušakov, že tvrzení o invazi jsou absurdní. A ruský ministr obrany Šojgu ohlásil, že část vojenských cvičení na ruském a běloruském území skončila a další také brzo skončí. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov současně prezidentovi navrhl, aby se pokračovalo v diplomatických jednáních se Západem. Mezitím zazněl zajímavý hlas z Londýna. Ukrajinský velvyslanec v Británii Pristajko se nechal slyšet, že Ukrajina by se mohla vzdát možnosti vstoupit do NATO, pokud by takovým krokem zamezila válce s Ruskem. Naznačil, že takové hlasy zaznívají i z NATO. Vzápětí sice svá vyjádření korigoval s tím, že šlo o nedorozumění. Nemá to ale racionální jádro?

Respektovaný americký akademik John Mearsheimer napsal v posledním čísle Foreign Affairs, že "USA a jejich evropští spojenci nyní stojí před volbou ohledně Ukrajiny. Mohou pokračovat ve své současné politice, která prohloubí nepřátelství s Ruskem a zničí Ukrajinu - scénář ve kterém každý vyjde jako poražený.

Nebo zařadí novou rychlost a budou se snažit o vytvoření prosperující a neutrální Ukrajiny, která neohrožuje Rusko a umožňuje nápravu vztahů s Ruskem. S tímto přístupem by vyhrály obě strany."

Bude k tomu vůle? Nebo nás víření válečných bubnů dovede do opravdové války?

Miloš Balabán, Právo